V průběhu října a listopadu jsme postupně vyplňovali obvodové konstrukce tepelnou izolací. Zvolili jsme foukanou celulózovou izolaci, zejména z důvodu její snadné aplikace a dokonalého vyplnění konstrukce.
Jako hlavní tepelnou a zvukovou izolace v obvodových stěnách, podlaze a střešní konstrukci jsme zvolili Climatizer plus (výrobce CIUR, a.s. ). Jedná se o celulózovou izolaci, která se vyrábí rozvlákněním a chemickým ošetřením papíru (zlepšení odolnosti proti požáru, plísním, hlodavcům a hmyzu). Izolace se dodává nahutněná v pytlích o hmotnosti 13,6 kg, aplikuje se foukáním za pomoci speciálního aplikačního stroje. Dodávku materiálu a jeho aplikaci zprostředkovávají proškolené firmy, které jsou vybaveny aplikačním strojem a dalším příslušenstvím. Naším dodavatelem byla firma INTEZO sídlící v Ostravě a s jejím majitelem panem Kazickým jsme byli nadmíru spokojeni co se týče rychlosti dodání a spolehlivosti. Nevýhodou tohoto materiálu tedy je, že si jej nekoupíte ve stavebninách a nenamontujete svépomocí. Izolace je s oblibou používána v Kanadě a v německy mluvících zemích. Může nás těšit i to, že se jedná o ekologický výrobek z recyklovaného papíru s minimem energie spotřebované při výrobě.
Co se týče základních vlastností materiálu, jsou velice podobné jiným izolačním materiálům. Jak objemová hmotnost tak součinitel tepelné vodivosti je podobný jako u skelné či minerální vaty popř. polystyrénu. Objemová hmotnost se pohybuje podle místa aplikace od 35 do 65 kg/m3, vyšší je v případě kolmého umístění izolace (obvodové stěny). Rozdílem oproti polystyrénu je jeho nízký difúzní odpor, což je u dřevostavby značná výhoda. Oproti minerální či skelné vatě je jeho výhoda ve způsobu aplikace, kdy izolace těsně doléhá na všechny prvku konstrukce a výrazně se zjednudušší aplikace materiálu. Mezi nevýhody patří jistá obava o vlastnosti materiálu (reakce většiny lidí je, že je to jenom papír, sesedne se to, zhoří a sežerou to myši) a nižší odolnost proti ohni než u minerální či skelné vaty (třída reakce na oheň C). Pokud do konstrukce výrazným způsobem zateče voda tak je nutné materiál odstranit a nahradit novým (zvláště v povodňových oblastech při aplikaci do stěn to může být problém). Dalším rozdílem oproti minerální či skelné vatě je vyšší měrná tepelná kapacita tohoto materiálu, což by mělo zlepšit tepelnou setrvačnost objektu. Tepelná kapacita izolačním materiálů je sice ve srovnání se zdivem, betonem či sádrokartonem nízká (daná hlavně jejich nízkou hmotností), drobné zlepšení by zde však mohlo nastat díky velkému objemu tohoto materiálu v konstrukci (zázraky ovšem neočekávám). Při aplikaci jsme měli drobnou nedůvěru zda je materiál opravdu nafoukán do všech rohů, přece jen je konstrukce z obou stran uzavřená a není do ní vidět. Z tohoto důvodu jsme zkusili pár zkušebních odvrtů a vyplnění bylo vždy perfektní. Jako největší výhodu tohoto materiálu považuji jednoduchost a rychlost aplikace. Co se týče cenového srovnání s ostatními izolačními materiály tak je Climatizer dražší při aplikaci do obvodových stěn (objemová hmotnost až 65 kg/m3 a s tím spojená vyšší spotřeba materiálu). Při volném foukání na vodorovnou plochu je cena příznivá (spotřeba materiálu 35 kg/m3), zvláště když se jedná o cenu včetně zabudování materiálu. Další výhodou je také to, že vám nezbydou žádné odřezky a nemůsíte objednávat větší množství materiálu kvůli prořezu. Ve většině případů se fakturuje za počet spotřebovaných pytlů. Část těchto pytlů jsme si i ponechali a používáme je na odvážení různých odpadků ze stavby.
Pro aplikaci materiálu je nutné vytvořit uzavřený prostor (kromě volného foukání ve střešní konstrukci). Tento prostor musí být tvořen materiály, které jsou těsné - desky spojeny perem a drážkou, prkený záklop opatřený fólií a pod. Dalším požadavkem, zejména v případě dřevostaveb, je klesající difúzní odpor materiálů směrem do exteriéru. V našem případě je konstrukce stěny tvořena OSB deskou sloužící jako parobrzda z vnitřní strany (a zároveň jako hlavní vzduchotěsná vrstva - spáry lepené, přetmelené a nakonec ještě přelepené), vnější záklop je tvořen difuzně prodyšnými materiály (prkenný záklop s difuzní fólií, dřevovláknité desky). Při dodržení těchto zásad je možné konstrukci navrhnout bez parozábrany, pouze s parobrzdou. Není však špatné nechat si konstrukci prověřit fyzikálními výpočty s ohledem na rosný bod, množství zkondenzované a odpařené vody. Naprosto tragicky by dopadla vaše konstrukce při aplikaci vnějšího zateplení z polystyrénu, který by konstrukci uzavřel - snížilo by se množství odpařené vody, vlivem vyšší vlhkosti by se snížila izolační schopnost materiálů, zvýšila by se vlhkost nosné dřevěné konstrukce a pod. A nyní k jednotivým našim skladbám.
Podlahový rošt je tvořen podélnými trámy výšky 280 mm a nad nimi umístěnými příčnými trámy výšky 160 mm. Mezi podélnými trámy je vytvořen rošt z hranolků výšky 80 mm zaklopený prkny tl. 20 mm. Tento záklop je překrytý difuzní fólií. Z původní výšky podélných trámů 280 mm tak zůstalo 180 mm pro uložení izolace. Celková tloušťka foukané izolace v podlahovém roštu dosahuje 340 mm (180 mm + 160 mm). Na příčných trámech jsou uloženy OSB desky a nad nimi se bude nacházet ještě 100 mm polystyrénu (pro rozvody vzduchotechniky). Nad polystyrénem bude již jen 90 mm silná roznášecí železobetonová deska (sloužící pro akumulaci tepla a roznos zatížení z akumulační příčky z vápenopískových cihel). Polystyrén je do podlahy použit z důvodu své dobré únosnosti. Izolace byla foukána z bočních stran konstrukce, uzavření prostoru bylo vytvořeno nasponkovanou difuzní fólií. Vzhledem k umožnění přístupu byla izolace nafoukána ještě před započetím prací na opláštění obvodových stěn.
Obvodové stěny jsou tvořeny hranoly výšky 160 mm, na příložkách je odsazený předsazený rošt z hranolu výšky 40 mm. Velikost odsazení je 131 mm, předsazený rošt je zavěšen za krokve, spodní strana je zaklopena lakovanou OSB deskou. Z vnitřní strany je proveden záklop z OSB desky, z vnější strany je do předsazeného roštu kotvena dřevovláknitá deska. Ta je kvůli své nižší pevnosti zajištěna svislými hranoly 50x50 mm, které tvoří montážní rošt pro palubkový obklad a vytváří odvětrávanou mezeru. Tloušťka foukané izolace v obvodových stěnách je 331 mm, z vnitřní strany bude doplněno ještě 50 mm minerální vaty jako izolace vnitřní technologické mezery (pro vedení všech rozvodů). Tato izolaci již bude ve formě minerálních desek z důvodu jejich lepší odolnosti vůči požáru. V polovině výšky stěny je z dřevovláknitých desek vytvořen předěl (technologický požadavek při foukání do stěn). Foukání izolace probíhalo z vnější strany (skrz dřevovláknité desky) navrtávkou o průměru 80 mm, která byla po aplikaci přelepena samolepící záplatou. Navrtávky byly provedeny v každém svislém poli, pod okny i nad okny. Pro foukání z vnější strany jsme se rozhodli hlavně z důvodu neporušení hlavní vzduchotěsné vrstvy (tvořené OSB deskou). Protože jsme stěny plnili izolací postupně, museli jsme v rozích vytvořit předěly mezi jednotlivými stěnami. Použili jsme pásky z difuzní fólie, kterou jsme nasponkovali mezi nosný hranol a předsazený rošt.
Střešní konstrukce se skládá ze dvou částí. Menší je tvořena šikminami délky cca 1m, kde je izolace umístěna mezi krokve výšky 200m a montážní hranolek výšky 40 mm, který je odsazeno od krokví do interiéru tak, aby vytvořil tloušťku izolační vrstvy 400 mm. OSB deska je kotvena na montážní hranolek, na krokvích je záklop z prken doplněný difuzní fólií. Větší vodorovná část střešní konstrukce je tvořena kleštinami výšky 200 mm, na kterých je zavěšena OSB deska. Zde je aplikován Climatizer v celkové tloušťce 500 mm volným foukáním. Pro případnou kontrolu střešní konstrukce jsem si připravil jednoduchou montážní lávku nad úrovní izolace. Přístup je z venkovní strany domu uzavíratelnými dvířky ve štítové stěně, vzduchotěsná vrstva tak není narušena sklápěcími schůdky na půdu. Z vnitřní strany bude opět doplněna 50 mm silná vrstva izolace v technologické mezeře, podle požárně bezpečnostního řešení zde není požadavek na požární odolnost střešní konstrukce, přemýšlíme tedy o vyplnění izolací z ovčí vlny. Tato izolace by měla mít lepší vlastnosti z hlediska regulace vlhkosti v interiéru a pohlcování pachů.
Při vytváření různých předělů mezi jednotlivými částmi konstrukce z difúzní fólie se nám občas stalo, že sponky nebyly dostatečně hustě osázeny. V těchto místech začala izolace vylétávat ven, museli jsme zastavit stroj a z žebříku sponky zahustit. Jednou se nám dokonce stalo, že jsme úplně zapomněli asi 3 metry oddělovací fólie osadit. Jaké pak bylo překvapení, že v půlce října jsme měli část pozemku zasněženou. Sníh byl ale nějaký špinavý - Climatizer totiž vypadá jako když vysypete sáček z vysavače.
| Autor: Roman | Vloženo: 15.11.2009 | Upraveno: 15.11.2009 |