V této části našeho seriálu projdeme přípravu projektu, co všechno bylo třeba zpracovat a jak jsme si poradili s místními úřady. Připojujeme také pohledy na náš domek.
Při studování literatury o pasivních domech jsme neustále zvažovali také konstrukční systém domu. V úvahu padaly masivní konstrukce s vnitřním nebo vnějším zateplením a poté dřevostavby. Nakonec zvítezila dřevostavba, zejména z důvodu rychlosti výstavby a minimalizace mokrých procesů. Také se nám líbila lehká konstrukce těchto domů, protože jsme uvažovali o domu nad terénem s provětrávanou mezerou mezi terénem a domem. Z dřevostaveb se nám napřed líbil systém K-Kontrol, později jsem tenhle systém zavrhnul z důvodu zhoršené difuze vodních par v konstrukci. Myslím si, že polystyren nemá v dřevostavbě co dělat. Později jsem našel konstrukci od architekta Brotánka, která se mi velmi líbila. Jako izolace byl použit Climatizer plus, čili foukaná celulózová izolace (rozmělněný papír, chemicky ošetřený) použitý ve stěnách i na stropě. Tento dům byl také nesen na základových patkách nad terénem, nosnost 1.NP byla zaručena dřevěným roštem, vyplněným opět Climatizérem. Navíc tento dům splňoval parametry pasivního domu.
Projekt jsme si zastřešovali sami, zadávali jsme pouze jednotlivé části specialistům, výsledné výkresy jsme kreslili sami v AutoCADu. Postupně jsme si tak nechali vypracovat tepelně-technický výpočet s návrhem teplovzdušného vytápění (Ing. Štefek), statický výpočet dřevěné konstrukce (Katčin tatínek), zdravotechniku (Ing. Menšíková), požárně-bezpečnostní řešení (Ing. Galas), hydrotechnický výpočet (K-GEO), měření radonu (p. Mayer), geodetické zaměření pozemku (Ing. Dvořák) a výpočet odvodů ze ZPF (Ing. Paciorková). Vše zastřešovala Katčina spolužačka ze školy se svým kulatým razítkem. Díky známostem, kontaktům, účasti naší rodiny i nás tak stál projekt celkově necelých 28 000,— Kč. Pochopitelně jsme dále museli zajistit vyjádření správců inženýrských sítí, vyjádření odboru ŽP k odnětí ze ZPF a pod. Formuláře pro podání různých žádostí jsme obdrželi na stavebním úřadě nebo jsme je našli na internetu. Z důvodu zjednodušení a zrychlení celého postupu jsme v projektu uvedli likvidaci odpadních vod do jímky na vyvážení. Díky tomu byla stavba pouze na ohlášení a v současné době vyřizujeme změnu likvidace odpadních vod na čistírnu odpadních vod se zasakováním do horninového prostředí. Projekt čistírny musí projít územním rozhodnutím a poté stavebním povolením, nicméně stavbu RD již máme povolenou a netlačí nás už tolik čas. Dále jsme připravovali smlouvy o smlouvách budoucích pro zřízení věcného břemene kvůli přípojkám vody a elektra, smlouvy jsme museli uzavírat s původními majitelkami pozemku a s obcí Horní Tošanovice. Samotná věcná břemena se budou zřizovat až po realizaci přípojek na základě geometrického plánu. Povolení pro stavbu RD jsme dostali 1.11.2008, žádost jsme podávali 20.9.2008, kupní smlouvu na pozemek jsme podepisovali 30.4.2008. Takže od podpisu kupní smlouvy se nám podařilo vše vyřídit za 6 měsíců.
Připojujeme pohledy na plánovaný dům a garáž. Jedná se pouze o schematické obrázky bez podrobností.
Pohled - jihozápad
Pohled - jihovýchod
Pohled - severovýchod
Pohled - severozápad
Přípojku vody jsme z dokumentace vyčlenili, protože jsme ji chtěli realizovat v předstihu. Vzhledem k délce přípojky do 50 m podléhala pouze územnímu souhlasu, takže jsme vytvořili jednoduchou dokumentaci pouze pro přípojku, u pozemku jsme na 1 měsíc vyvěsili situační výkres přípojky s podpisy sousedů a v polovině srpna jsme přípojku zrealizovali. Samotné realizaci ještě předcházelo vytyčení trasy STL plynovodu, který jsme křížili, protlak pod komunikací nám zajišťoval pan Voznica z Vojkovic, který nám celou přípojku realizoval. Když už jsme měli připravený výkop pro vodovodní přípojku, přiložili jsme ještě elektrochráničku pro budoucí elektropřípojku od elektroměromého rozvaděče na hranici pozemku k domu.
Čistírnu odpadních vod vyřizujeme samostatně. Při zadávání hydrogeologického posudku na likvidaci dešťových vod jsme si nechali rovnou zpracovat i návrh likvidace přečištěných odpadních vod. Jediná možnost byla zasakováním do horninového podloží, čili stejný způsob jaký uplatnil náš soused. Vzhledem k tomu, že v podloží se nacházejí jíly, není zrovna zasakování nejlepší, nicméně se výpočtem se možnost zasakování prokázala. Zpracovali jsme jednoduchou zprávu, ve které jsme shrnuli závěry hydrogeologického průzkumu, přiložili jednoduchou situaci a požádali odbor životního prostředí ve Frýdku-Místku o vyjádření podle vodního zákona. Vyjádření nám již přišlo a tak jsme před Vánocemi požádali o územní rozhodnutí na stavebním úřadě v Hnojníku. Výsledek jsme zatím neobdrželi, poté budeme muset požádat o stavební povolení. Pro stavební povolení musíme mít projekt zpracovaný autorizovaným inženýrem, takže nyní se budeme domlouvat s projektantem, který nám jej vypracuje.
Autor: Roman | Vloženo: 1.1.2009 | Upraveno: 4.1.2009 |