Na podzim jsme se zabývali budováním gabionových zdí. Potřebovali jsme zhotovit nájezd do garáže, abychom mohli v zimě parkovat auto v garáži a ušetřit si tak ranní ometání a škrabání. Když už jsme se do gabionů pustili, tak jsme se rozhodli vybudovat ještě velkou zeď u terasových dveří. Zeď jsme dokonce stihli ještě před příchodem zimy přisypat z jedné strany zeminou.
Při stavebních úpravách v okolí domu jsme potřebovali vyřešit několik výškových rozdílů. Prvním místem je nájezd do garáže, druhým je opěrná zeď u terasových dveří na kterou bude navazovat zemní val.
V případě nájezdu do garáže je zeď po obou stranách vysoká 48 cm a široká 40 cm. Zeď je v jedné třetině rozdělena a ve volném prostoru budeme dodatečně dělat kamenné schody. Protože jsou garážová vrata asymetrické, jsou asymetrické i schody po jednotlivých stranách.
Opěrná zeď u terasy je větší a dosahuje dvou rozdílných výšek. V přední nižší části je výška 60 cm a ve vyšší části dosahuje výšky 92 cm. Šířka je v obou částech jednotná 44 cm. Z jedná strany bude zeď zakryta zemním valem, ze strany blíže k domu bude pohledová.
Zdi byly od začátku plánovány jako gabionové. Vzhledem k cenám připravených gabionových sítí a jejich rozměrovým limitům jsme se rozhodli pro vlastní přípravu sítí. Jako základní materiál byla použita svařovaná síť s okem 40x40 mm, tloušťkou drátu 4 mm a rozměrem jednoho síta 1000x2000 mm. Síť je svařena z hladkých drátů a je zaručená pevnost sváru. To jsou základní rozdíly oproti KARI sítím, které jsou žebírkové a sváry jsou pouze konstrukční a při namáhání by praskly. Na všechny stěny jsme potřebovali 20 sítí, při ceně 330,- Kč za jednu síť. Materiál jsme nakupovali ve Feroně.
Dalším problémem bylo sehnat vhodný kámen pro vyplnění sítí. Vzhledem k cenám dopravy jsme zvolili kámen z nejbližšího lomu v Řece. Zde jsou lomy dokonce dva, takže jsme si mohli i vybrat ze kterého lomu kámen vezmeme. Kámen je z obou lomů stejného druhu, jedná se o těšínský pískovec, což je kámen šedého až šedozeleného zabarvení bez výrazného zrna. Na výběr byl kámen různě připravený, od drahých kopáků (cca 1500,- Kč/tuna) přes levnější rigoly (cca 800,- Kč/tuna) po netříděný kámen (cca 300,- Kč/tuna).
Sítě bylo potřeba nařezat na požadované rozměry. Pro nářez jsme měli přesně vytvořené schéma, podle kterého jsme také určili potřebný počet sítí. Je nutno pamatovat na skutečnost, že svařované sítě jsou zakončeny volným koncem drátu, takže po zaříznutí se rozměr sítě zmenší o jedno oko sítě na každé straně. To znamená, že ze sítě široké 100 cm po seříznutí volných okrajů zůstane 92 cm využitelné šířky. V případě dalšího půlení sítě se nabízejí dva pásy o šířce 44 cm (v našem případě horní a spodní stěny zdi u terasy) nebo dva pásy o šířky 40 a 48 cm (v našem případě horní/spodní a boční stěny zdi u garáže). Různé odřezky jsme využili pro přípravu menších pásů pro zpevnění konstrukce košů.
Po nařezání sítí na požadované rozměry jsme je naložili na vozík a odvezli na žárové zinkování. Máme vyzkoušené, že vrstva zinku při ponoru je větší než u galvanického pozinkování. Po zinkování byla některá oka sítě zčásti vyplněna tenkým plátkem zinku, který se ale dal snadno odstranit rukou nebo smetákem. Zinkování všech sítí stálo 3300,- Kč.
Dále bylo potřeba zakoupit pozinkovaný vázací drát různých tlouštěk. Pro pracovní spojení sítí se nám osvědčila šířka cca 1.6 mm, pro finální svázání sítí na rozích košů se nám osvědčila šířka cca 2.6 mm. Dále jsme ještě použili šířku drátu 4 mm pro vzájemné provázání zdí u vjezdu do garáže.
Nakonec jsme se rozhodli zakoupit netříděný kámen, důvodem byla pochopitelně cena a termín dodání (připravený kámen 3 týdny, netříděny okamžitě). Potřebovali jsme 12 tun, což byl i limit domluveného nákladního vozu. V lomu nám byl doporučen kámen z lomových skrývek (z blízkosti povrchu lomu). Tento kámen byl rozpukaný na ploché, poměrně velké kusy. Byli jsme však ubezpečeni, že jdou kladivem snadno rozbít na menší kusy. Když jsme kámen složili na pozemku tak jsem začínal litovat, že jsme nepřiplatili více za připravený kámen. Kámen nás stál 3600,- Kč, doprava cca 1500,- Kč.
Avšak po pár úvodních úderech velkou palicí se kámen opravdu krásně odlamoval, dokonce jsme se naučili kámen štípat do přibližně požadovaných tvarů. Problematických bylo pár kousků, které nebyly ploché, nechávali jsme si je na závěr. Protože jsme měli kamene dostatek, na rozbíjení těchto kamenů nemuselo dojít a využili jsme je jako základ skalky. Kameny jsme začal rozbíjet já, později mě vystřídal Martin. Protože byly kameny ze skrývek, tak před skládáním do sítí je bylo třeba umýt od nánosů hlíny, což byla práce pro Katku. Já jsme vše z povzdálí sledoval a řídil :-)
Jako podklad sloužila zhutněná vrstva štěrku v tloušťce přibližně 200 mm. Tento povrch je potřeba dobře srovnat, aby se sítě daly pěkně vyrovnat. Také jsme tuto podkladní vrstvu odvodnili pomocí drenáže.
Začali jsme drátem svazovat jednotlivé sítě. Napřed jsme si je pracovně stáhli tenkým drátem a začali provazovat středně silným drátem. Drát jsme pěkně stahovali, chvilku nám trvalo než jsme získali ten správný cvik, záleží totiž na úhlu pod kterým se drát utáhne. Tento úhel musí být pořád stejný, aby drát vytvářel pravidelný steh. Stranou jsme vždy svázali dno a všechny svislé stěny. Následovalo přenesení sítí na místo a svázání s další částí koše. Po potřebném srovnání (místy bylo třeba štěrkem sítě podsypat, místy naopak trochu štěrku vyhrnout stranou) jsme dna sítí zatížili většími kameny, aby nedošlo k posunu při vyplňování kameny a konstrukci jsme zpevnili vevázáním menších kusů sítě z odřezků.
Kameny jsme skládali do sítí naplocho, z pohledové strany jsme používali ty pěknější a pravidelnější, do středu a zakrytých částí jsme používali ty horší. Vyplňování je pěkně zdlouhavá práce, dobré je mít co nejvíce kamenů rozložených na zemi a vybírat si ty vhodné velikosti a tvaru. Nejhůře se shánějí vhodné kameny na poslední vrstvu pod závěrečný díl drátového koše. Tato strana je totiž pohledová a je nutné ji vyplnit kameny odpovídajícího tvaru a výšky, aby výsledný povrch vypadal co nejlépe.
Místy je potřeba pro zpevnění košů provést provázání košů napříč vázacím drátem, který je potřeba dobře utáhnout.
Po vyplnění košů se ukončí drátový koš horním dílem, který se opět sváže vázacím drátem. Zdi u nájezdu do garáže jsme navíc mezi sebou provázali nejsilnějším vázacím drátem, tento drát je skrytý ve štěrkových vrstvách nájezdu.
Pro tento rok máme v plánu pokračovat ve výstavbě dalších gabionových konstrukcí, musíme ještě prodloužit nájezd do garáže a napojit ho na propustek v místě sjezdu na pozemek. Čelní stěny propustku chceme také provést jako gabionové, zde budeme muset vytvořit speciální díly s vyříznutým otvorem podle průměru potrubí a na obvodu tohoto otvoru přivařit silnější drát pro zpevnění sítě.
V rohu pozemku chceme vytvořit menší zídku do které máme v plánu skrýt elektroměrový sloupek a také popelnici a pytle na tříděný odpad. Konečná podoba ještě není přesně známa, ale s největší pravděpodobností bude alespoň částěčně tvořena gabiony.
| Autor: Roman | Vloženo: 6.2.2012 | Upraveno: 6.2.2012 |