Pár dní v okolí jezera Lago di Ledro v blízkosti známějšího jezera Lago di Garda. Jezdili jsme na kole a podnikali pěší výlety.
Celkem nás jelo šest, rozdělili jsme se do dvou aut. Na cestu jsme vyrazili brzy ráno. Jeli jsme po dálnici okolo Vídně, Linze, Insbruku a přes Brennerský průsmyk do Itálie. Oproti minulému roku jsme byli ubytováni dále od hranic, takže cesta byla asi o dvě hodiny delší.
Ubytovali jsme se v penzionu Lembondel (Residence Lembondel) asi 5 kilometrů nad jezerem Lago di Ledro na okraji malé vesnice Tiarno di Sotto. Penzion byl obsazen převážně českou klientelou.
Pro zahřátí jsme si vyjeli na lehčí výlet k jezeru Lago di Idro. Napřed jsme museli vyjet do sedla odkud jsme sjeli do vesnice Storo. Cesta vedla pěkným hlubokým kaňonem, byl to pěkný sjezd. Ze Stora jsme jeli po cyklostezce k okraji jezera Lago di Idro, kde jsme si dali přestávku s vykoupáním v jezeře. Jezero se bohužel kvůli strmým srázům nedá objet dokola, museli jsme jet tedy po jediné silnici vedoucí podél západního břehu. Na silnici byl bohužel docela hustý provoz a nebyla ničím zajímavá. Na konci jezera jsme si dali pizzu a vydali se na cestu zpět. Na dnešním dni byl nejnáročnější výjezd do sedla. Museli jsme překonat výškový rozdíl přibližně 300m. Stoupání ale není nijak náročné a okolní scenérie je opravdu krásná.
Na dnešní den jsme si připravili náročnější trasu vedoucí přes sedlo pod horou Monte Tremalzo a následný dlouhý sjezd zpět k jezeru Lago di Ledro. Nejprve jsme museli vystoupat po cyklostezce do sedla, ze kterého začíná přibližně 11km dlouhé stoupání na passo Tremalzo. Stoupání je plné serpentýn, první část vede lesem bez výhledů. Závěrečný úsek však již nabízí pěkné výhledy, v samotném sedle je restaurace. Silnice do sedla byla asfaltová s poměrně dobrým povrchem. Další pokračovaní naší vytipované trasy bylo zakresleno jako částečně zpevněná cesta, což však nebyla pravda. Cesta byla štěrková s kamením, vhodná na horské kolo. Výjezd ke krátkém tunelu pod vrcholem Monte Tremalzo se dal ještě celkem zvládnout, ale následující sjezd nebyl na krosovém kole moc příjemný. Sjezd byl vedený serpentýnami po staré cestě s občasným průjezdem krátkým tunelem. Na horském kole by to bylo perfektní svezení, místy byl štěrk hluboký popř. s většími kameny a to již naše kola nestíhaly.
Sjeli jsme do vesnice Legos kousek pod jezerem Lago di Ledro. Celou dobu byly krásné výhledy zejména jižním směrem s jezerem Lago di Garda v pozadí. Brzdy opravdu dostaly zabrat. V Legosu jsme si dali oběd a pokračovali k ubytování. Cestou jsme se vykoupali v jezeře, které bylo krásně čisté a kupodivu voda nebyla chladná jak jsme očekávali.
Tato trasa vyžaduje horské kolo a i přesto bude náročná na techniku jízdy.
Dnešní den jsme si naplánovali pěší výlet na travnatý hřeben tyčící se nad jezerem Lago di Ledro. Hřeben nás zaujal již v předchozích dnech. Ráno jsme se přesunuli autobusem do vesnice Mezzolago, odkud začíná výstupová trasa na hřeben. Výškový rozdíl dosahuje 1000m, takže se nejedná o snadný odpolední výlet, ale celodenní tůru. Trasa je dobře značená, až na jedno místo těsně pod hřebenem. Zrovna zde probíhala výstavba štěrkové cesty (pravděpodobně trasa pro horská kola). Nakonec jsme však našli správnou cestu a správně došli do sedla. Trasa není dále vedena po samotném hřebeni, vede po vrstevnici mezi dvěma sedly po severním svahu. Svahy jsou prudké a zatravněné, podél cesty roste spousta kvetoucích rostlin, je to taková malá botanická zahrada. V druhém sedle se nacházejí zbytky kamených zdí, vypadá to na pozůstatky vojenských objektů (ale nikde jsem si to neověřoval). Při sestupu značená cesta prochází farmou, kde je možné zakoupit výrobky (sýry a pod.). Sestup končí ve vesnici Pieve di Ledro na západním okraji jezera. Zde jsme si dali oběd a poté jsme došli na ubytování pěšky.
V odpočinkový den jsme se rozhodli navštívit Veronu. Vzhledem k blízkosti se tato návštěva přímo nabízela. Jeli jsme podél východního břehu jezera Lago di Garda, kde se však vytvářely kolony. Pokud netrváte na cestě po břehu jezera, je lepší zvolit rychlejší cestu po nedaleké dálnici. Auto jsme zaparkovali na ulici v blízkosti kostela San Zeno Maggiore, odkud jsme již pokračovali pěšky. Jako první jsme navštívili krásný románský kostel San Zeno Maggiore se vstupními dveřmi pokrytými měděnými panely a s obrovským růžicovým oknem. Dále jsme pokračovali k pevnosti Castelvecchio, prošli jsme se po mostě Scaligero a pokračovali jsme na Piazzo Bra, kde se nachází koloseum. V areálu kolosea právě probíhal divadelní festival, v okolí byly připraveny kulisy a rekvizity.
V samotném centru v okolí Piazza dell Erbe a Piazza dei Signori jsme si dali malou svačinu a prohlédli si okolní budovy a uličky. Zamířili jsme také ke slavnému balkónu, zážitek z tohoto místa byl ještě horší než jsem čekal. Spousta lidí, žvýkačky na počmáraných zdech, prostě humus.
Po mostě Ponte Pietra jsme přešli na druhý břeh řeky Adige a po druhém břehu jsme se vrátili zpět k autu.
Další cyklistický výlet jsme si naplánovali do údolí Val di Daone, kde se nachází dvě přehrady. Podle mapy vypadalo celé údolí lákavě, tak jsme se na něj chtěli podívat. Začátek cesty byl až po vesnici Storo stejný jako první den, poté jsme však pokračovali proti proudu řeky Chiese. Kousek za Storem padá z kolmých stěn vodopád, přímo pod vodopádem se nachází skvělé místo pro odpočinek s lavičkama, houpačkama a tůněmi na koupání. Za tímto místem však byla cyklostezka uzavřena (pravděpodobně stavební úpravy) a tak jsme se museli vrátit zpět a pokračovat kousek po hlavní cestě. Cesta proti proudu řeky byla částečně vedena po stezce a částečně jsme museli jet po hlavní cestě. Provoz ale nebyl moc hustý. Do Val di Daone se odbočuje až za vesnicí Agrone. Druhá varianta je vystoupat nahoru vesnicí Strada, stoupání je ale hodně prudké (my se tudy vraceli zpět).
Údolí je opravdu pěkné, na silnici není téměř žádný provoz. Stoupání mění neustále svůj sklon, ale i nejprudší části jdou bez problémů vyjet. Za chvíli jsme dorazili k první přehradě, jedná se o elektrárenské umělé nádrže, takže koupání není možné. Já jsem pokračoval i k horní nádrži, výškový rozdíl je ještě dalších 600m. Cesta k horní nádrži již má téměř jednotný sklon a točí se v serpentýnách v délce přibližně 9km. Podél spodní nádrže se projíždí několika tunely, osvětlení by bylo vhodné.
Zpáteční cesta je stejná, sjede se k hlavní silnici, odkud se stále mírně klesá podél toku řeky Chiese a od Stora se začne stoupat ke jezeru Lago di Ledro.
Ráno pršelo, další naplánovaný cyklovýlet jsme museli zrušit. Přestalo pršet až kolem jedenácté hodiny, takže jsme se vypravili jen na pěší výlet okolo Lago di Ledra. Podél jezera jsou místy vybudovány chodníky, místy je nutné jít po cestě. Nachází se zde také kemp s dobrým přístupem do vody.
Okruh okolo jezera je dlouhý přibližně 10km, s cestou od ubytování k jezeru jsme celkem ušli téměř 20km.
Tato oblast je spíše vhodná k jízdě na horském kole. Zejména staré stezky v okolí Monte Tremalzo jsou pro horské kolo vhodné. Okolí nenabízí moc výletů na silničním či krosovém kole, vzdálenosti k zajímavým sedlům jsou moc velké a v okolí se nenabízí žádné průjezdné sedlo s kvalitním povrchem.
Lokalita je vhodná pro rodiny s dětmi, nabízí perfektní koupání v jezeře, možnost výletů na kole po stezkách nebo i pěších výletů po okolních kopcích.
V případě špatného počasí je možné navštívit nedalekou Veronu, Miláno nebo jezero Lago di Garda.
Ubytování je všude dostatek, jedná se o oblíbenou turistickou destinaci. My jsme byli ubytováni v penzionu Lembondel (Residence Lembondel) asi 5 kilometrů nad jezerem Lago di Ledro na okraji malé vesnice Tiarno di Sotto. Penzion byl dobře vybaven, kola byla uschována ve velké garáži, u penzionu byl i malý bazén.
Přímo u jezera se nachází pěkný kemping Al Sole .
| Autor: Roman | Vloženo: 13.1.2013 | Upraveno: 23.6.2015 |