Krátký podzimní výlet na Šumavu, kde jsme využili možnosti přespání na nouzových nocležištích a přešli jsme část hlavní turistické trasy. Díky termínu v polovině října byla Šumava liduprázdná, což nám maximálně vyhovuje.
Náš výlet na Šumavu navazoval na předchozí procházku po vinohradech u Mutěnic s ochutnávkou burčáku. Z Brna jsme odjížděli v 7 hodin ráno autobusem Student Agency do Českých Budějovic. Zde jsme přesedli na vlak do Nové Pece, kde jsme vystoupili kolem 14. hodiny a začal zde náš přechod.
Vydali jsme se po zelené značce přes obec Láz a došli jsme ke Schwarzenbergskému kanálu, kde jsme přešli na modrou značku. Chvíli jsme se drželi kanálu, který jsme však za chvíli opustili a pokračovali po zelené na Říjiště a na rozcestí Jezerní stezka, kde se nachází první nouzové nocležiště. Místo je ohrazeno dřevěným zábradlím jsou zde dva stoly s lavicemi a v blízkosti se také nacházejí mobilní záchody. Toalety byly čisté a před zraky skryté v dřevěném přístřešku. Voda se bohužel nachází asi půl kilometru směrem na Říjiště, kde je malý upravený pramen.
Ušli jsme asi 8.5 km.
Po snídani a ranním balení jsme vyrazili po zelené značce k Plešnému jezeru. Zde je dřevěný přístřešek a několik informačních tabulí. Dále pokračujeme po naučné stezce Duch pralesa k památníku A. Stiftera, který se nachází vysoko nad jezerem. Na vrchol Plechý je to odtud jen kousek. Po červené turistické značce pokračujeme hřebenovou túrou přes Trojmezí a vrcholy Trojmezná a Vysoký hřeben na Třístoličník. Cesta poté sestupuje z hřebene a po chvíli kříží začátek Schwarzenbergského kanálu a pokračuje do Nového Údolí. Zde se nachází konečná vlaková stanice a také muzeum věnované železnici a vesnici Nové Údolí, která byla násilně srovnána se zemí v roce 1956. V muzeu je k vidění model této vesnice před násilným odsunem obyvatel. Bohužel již bylo muzeum uzavřeno, stejně jako restaurace Vagón.
Nocležiště se nachází asi 500m od stanice, nejbližší voda se nachází u stanice. Je zde vydatný pramen, na samotném nocležišti voda není. Vybavení je stejné jako na ostatních nocležištích.
Dnes jsme ušli asi 18 km.
Dnes půjdeme z Nového Údolí do Strážného přes území několika vesnic, které byly v 50. letech 20. století násilně vysídleny a poté srovnány se zemí z důvodu „ochrany“ hranic. Celý den jsme šli ve svahu nad údolím Mechového potoka, na protějším svahu byly vidět fungující německé vesnice. Na naší straně hranic jsou zde jen informační tabule s historií vesnic, případně mapy vesnic po druhé světové valce. Z domů jsou patrné pouze rozvaliny a zdi z vyskládaných kamenů sesbíranýh na polích. Postupně jsme prošli bývalými vesnicemi Krásná Hora, České Žleby, Mlaka a Cazov. Udělali jsme si ještě malou odbočku po bývalé Zlaté stezce ke kamennému mostu u německé vesnice Bischofsreut.
Na konci údolí jsme překročili silnici do Německa a přišli jsme do sedla nad Strážným, kde se nachází další nocležiště. Voda zde opět není, máme dost času, takže scházíme do Strážného a v místní rybárně si dáváme pozdní oběd. Čerstvý pstruh byl výborný.
Dnes opět nějakých 18 km.
Ráno nás vzbudilo bubnování deště na stan. Rychle jsme se sbalili a bez snídaně se v dešti vydali na cestu. Dnes nás čeká poměrně dlouhý úsek až do Borové Lady. Ve svižném tempu jsme doběhli přes bývalé vesnice Světlé Hory a Točná na rozcestí Žďárek, kde byl první přístřešek a mohli jsme se schovat před deštěm a v klidu posnídat. Za rozcestím už byla cesta nezpevněná a vedla pěknou krajinou s upravenými pastvinami a slatěmi. Další zrušená obec na naší trase byly Knížecí Pláně, kde jsou i rozvaliny kostela a blízký hřbitov. Došli jsme az na Bučinu, kde je restaurace a také ukázka krátkého úseku bývalé železné opony, která tudy procházela. Z Bučiny jsme se vrátili zpět na Knížecí Pláně a vydali se po žluté značce na Borovou Ladu. Autobus nám jel až další den ráno, měli jsme v plánu přespat na blízké otevřené rozhledně na kopci Vyhlídka. Měli jsme ještě dost času, takže jsme se byli ještě navečer podívat na Chalupskou slať, odkud jsme šli přímo na rozhlednu. Ta je dvoupatrová, obě patra jsou dostatečně velká a překrytá střechou. Voda v blízkosti není.
Dnes jsme ušli přes 30 km.
Cesta domů nám trvala celý den. Ráno jsme sbalili všechny věci a sešli jsme do Borové Lady na autobus do Vimperka. Tam jsme přestoupili na autobus do Českých Budějovic. V poledne odjížděl autobus Student Agendy do Brna, poté ještě jeden autobus SA do Frýdku a konečně autobus k nám domů, kde jsme dorazili kolem půl desáté.
Po celé Šumavě se nachází 7 nouzových nocležišť, které jsou pravidelně rozmístěny ve vzdálenostech cca 15 km od sebe. Během jednoho dne je možné se přemístit z jednoho na druhé a je i dostatek času na focení, případné odbočky k zajímavostem mimo hlavní trasu. Dá se jít i ob jedno nocležiště, ale podle nás to nemá smysl.
Pravidla říkají, ze na nocležišti je možné strávit pouze jednu noc od 18. do 9. hodiny. Jsou zde mobilní toalety, ale nebývá zde voda.
V polovině října ve všední den jsme bývali na nocležišti sami, pouze v Novém Údolí jsme měli jednoho kolegu.
| Autor: Roman | Vloženo: 12.11.2014 | Upraveno: 12.11.2014 |