www.kamaro.cz - Cestopisy - Finsko 2013

Krátce o nás

Aktuality

Cestopisy

Stavba domu

Fotografie

Finsko 2013

Země sauny, jezer, vodky. Téměř měsíční cesta na sever. Tento cestopis by měl sloužit jako výpis navštívených míst, jejich zhodnocení – zda stojí za to je navštívit, souhrn dobrých rad a tipů, rady na dobrá místa na spaní. Chci se vyhnout vypisování zážitků a věcí, které nikomu při plánování cesty nijak nepomůžou. Vše důležité doplním GPS souřadnicemi pro přesné nalezení polohy (např. místa na spaní).

1. Den 13. 8. 2013, Frýdek-Místek - Litva

Vyjíždíme ráno z Frýdku-Místku, jedeme po dálnici na Bialsko-Bialou, dále na Warszawu, hranici do Litvy překračujeme za městem Suwałki. Hned za hranicí na odbočce do pole stavíme stany. Cca N54°20,220´ E23°10,177´. Pokud pominu koleje hluboké i 30cm, polské cesty jsou v pohodě.

2. Den 14. 8. 2013, Kaunas - Kryžių kalnas - Estonsko

Projíždíme Litvu, po cestě se zastavujeme v Kaunasu, za prohlídku stojí velice hezké historické centrum města, zdržení maximálně hodinu. Parkování zadarmo před vjezdem do centra (N54°53,556´ E23°53,274´), v centru se parkovat nedá. Pokračujeme dál po dálnici A1 na severozápad, není zpoplatněná. Dále se zastavujeme na Hoře křížů u města Šiaulai. Protože je to po cestě, není to špatná zastávka, ale celkově Horu křížů nehodnotím moc kladně. Nic pěkného a spousta lidí. Pokračujeme na Rigu, od Lotyšské hranice se cesty mění v naprosté peklo, díra vedle díry, noční můra. Dovolte mi jeden zážitek, kterého jsem se na začátku zřekl, ale na této cestě (hlavním tahu na Rigu!) jsme uklepali výfuk, bez kterého jsme absolvovali dalších více než 6000km. Spaní v Estonsku N58°39,429´ E24°26,943´ luxusní pokosená louka.

3. Den 15. 8. 2013, Tallinn

Přijíždíme do Tallinnu, parkujeme u terminálu Tallinku N59°26,545´ E24°46,209´ velice levné parkování, 4 €/den. Prohlídka Tallinnu, centrum opravdu stojí za to. Na spaní jedeme po hlavním tahu na jihovýchod, z něj odbočujeme doleva (směrem na sever), je to asi 35km z centra, ale blíže je vše zastavěné. GPS souřadnice místa: N59°20,303´ E24°57,578´, je to nejlepší místo široko daleko – dá se tam dojet autem, místo na stany, ohniště, dobré koupání v řece.

4. Den 16. 8. 2013, Tallinn - Helsinki

Vyjíždíme brzy, trajekt Tallinn – Helsinki jede v 7.30. Vždy (u všech trajektů) stačí být 1 hodinu předem na car check-in. Délka a výška auta se nijak nekontroluje, přestože přesahujeme oba hraniční rozměry (L5,0 H1,9), není problém (ani u pozdějších trajektů). V Helsinkách parkujeme v podzemních garážích N60°09,833´ E24°54,687´, 24 €/den, velice drahé parkování, ale v centru je většinou možno parkovat jen nejdéle 4 hodiny a nechce se nám pořád přeparkovávat auto. V Helsinkách určitě doporučuju Temppeliaukion kirkko a Suomenlinnu (loď vyjíždí z N60°10,040´ E24°57,196´ a stojí kolem 5 € zpáteční). Spaní hledáme za Helsinkami, je to velký problém, místo nacházíme na N60°17,903´ E24°37,254´. Spát se dá na parkovišti, je tu posezení s krbem, pláž a molo na koupání. Velmi doporučuju toto spaní, u Helsinek se nic lepšího najít nedá.

5. Den 17. 8. 2013, Helsinki – Loviisa – Ruotsinpyhtää – NP Valkmusa

Vracíme se do Helsinek a parkujeme na pobřeží jižně od Kauppatori, 8 €/2hod. Prohlížíme si zbytek města. Pokračujeme na Porvoo, opravdu hezké historické centrum, stojí za prohlídku. V Loviisa se stavujeme u dvou pevnosí, Ungern a Rosen. Vcelku nic moc, jen zeď, která se navíc ještě opravuje. Navštěvujeme staré železárny v obci Ruotsinpyhtää, tuto zastávku velmi doporučuju, skanzen s expozicí (železárenské pece, nářadí apod.) uvnitř. Prý jsou tu i ukázky řemesel, ale zřejmě při pěkném počasí a dříve, než jsme skanzen navštívili my (tzn. v srpnu už nejsou). Přijíždíme k NP Valkmusa (N60°34,318´ E26°42,311´), na tomto parkovišti se dá docela dobře spát, ale jedeme kousek po cestě, která odsud vede na sever (vede kolem západního břehu řeky) a na odbočkách z této cesty se dá najít spaní.

6. Den 18. 8. 2013, NP Valkmusa – Verla – NP Repovesi

Ráno procházíme okruh v NP Valkmusa, stojí za to; močály, břízky, jedna rozhledna, velice pěkné. Pokračujeme do vesnice Verla, tamější mlýn a pila jsou na seznamu Unesco, musím ale říct, že mě toto místo docela zklamalo, čekal jsem víc (z fotek), každopádně bych ho nevynechával. Náš další cíl je NP Repovesi (parkovišě na N61°09,361´ E26°53,175´). Do tohoto parku vede cesta asi 13km, kterou by leckteré auto nemuselo přežít. Jedna z nejkrutějších, jakou jsme absolvovali. Nejhorší na ní je, že zpátky se musí jet tou stejnou cestou. Jdeme na výlet kolem jezera Tervajärvi, pěkný výlet, po cestě mnoho posezení a chat. Nejsem si ale jistý, jestli to za tu cestu stojí, zas taková pecka tento park není. Jedeme přes Mikkeli a spaní nacházíme mezi Mikkeli a Savonlinnou, zhruba kolem místa, kde cesta dosahuje nejsevernějšího bodu, odbočka doleva do pole, spaní na travnaté cestě, nic moc. Celkem špatně se v těchto končinách hledá místo na stany.

7. Den 19. 8. 2013, Savonlinna – Kerimäki – NP Koli

Prohlížíme si hrad Olavinlinna v Savonlinně, stojí za zastávku, velice pěkný a fotogenický hrad. Vstup (6 € studentský) jen s průvodcem a navíc jen finsky, takže děkujem. Další naše zastávka je asi 30km východně ve vesnici Kerimäki, kde se nachází údajně (podle některých zdrojů) největší dřevěný kostel na světě, tohle nemůžu potvrdit, ale je to opravdu obrovská stavba a je velmi netypická. Za zhlédnutí stojí hlavně interiér kostela, kterému dodává na jedinečnosti probíhající výstava dřevěných soch žebráků, až 400 let starých. Pokračujeme přes město Joensuu, kde se zastavujeme na informacích a protože míříme do NP Koli, objednáváme si zde chatu Ikolanaho v NP Koli (N63°04,485´ E29°49,730´), 35 € za celou chatu na noc, klíče vyzvedáváme v Ukko-Koli (N63°05,771´ E29°48,347´). Parkoviště, kde necháváme auto, je asi 700 metrů jižním směrem od chaty. Pěkná chata na louce na kopci, 4 postele i s matrací, krb, plynový vařič. U chaty je ohniště, studna, dřevník.

8. den 20. 8. 2013, NP Koli – Outokumpu - Kuopio

Vracíme klíče v Ukko-Koli a jdeme odsud na výlet. Stezka vede přes 3 kopečky, které jsou na místní poměry opravdu velmi vysoké. Pohled na okolní jezera je jedinečný. Opravdu doporučuju NP Koli, jedno z míst, které se mi líbilo nejvíce, krásné nové informační centrum v Ukko-Koli, výhledy jaké odjinud neuvidíte. Od parkoviště vede k informačnímu centru zubačka, je zdarma. Jsou zde sjezdovky s dojezdem až k jezeru. Taky kvůli lyžařům jde do tohoto parku tolik peněz, a proto vypadá, jak vypadá. Opouštíme Koli a jedeme se podívat na důl v Outokumpu (parkoviště N62°43,734´ E29°00,467´), kde se těžily měděné a chromové rudy. Nenašel jsem o tomto dole (resp. muzeu) žádné informace, o to víc mě tohle místo překvapilo. Ze starého dolu je muzeum, vše je ale původní, nic není turistické, vypadá to tam zkrátka tak, jako by se tam včera ještě těžilo. Atmosféru doplňují hrubé rezavé informační cedule. Celý důl se dá projít zdarma, jen v budovách jsou expozice, na které se platí vstupné 9 €/os. Expozice jsou ale volně přístupné, jen je zde cedule ve smyslu „vstup pouze se vstupenkou“, my jsme do expozic nechodili, ale veřím, že český návštěvník to zhlédne zdarma… Spaní u Kuopio, snažíme se dojet k nějakému tábořišti, které je kreslené v mapě (N62°53,622´ E27°34,379´), 2km severně před ním je ale závora, táboříme kousek od této závory u břehu jezera, je zde parkoviště a ohniště.

9. Den 21. 8. 2013, Kuopio – Iisalmi – Kajaani - Kuusamo

Přesouváme se na sever přes Kuopio, Iisalmi, Kajaani, směrem na Kuusamo. V Iisalmi se stavujeme v Juhani Ahon museo (N63°35,757´ E27°10,173´), je to takový skromný skanzen, starý mlýn a jedna stará chalupa, řada novějších chalup. Nic extra, ale příjemné zpestření při dnešním přesunu. V Iisalmi navštěvujeme také muzeum pivovarnictví (N63°33,201´ E27°11,143´), je hned za vstupem do pivovaru po levé straně. Vstup je zdarma. U Kajaani se stavujeme ve vesničce Paltaniemi, kde je starý dřevěný kostel (N64°17,581´ E27°39,477´), stojí za zhlédnutí, ale k naší smůle je kostel otevřen jen do 13.8., dá se ale nakouknout oknem. Nalézáme velice luxusní spaní před Kuusamo u jezera (N65°36,492´ E28°59,587´), je zde ohniště, přístřešek, WC, rovná plocha pod stromy. Pokud se projdete kolem břehu jezera západním směrem, je zde mnoho loďek, třeba najdete nějakou, ve které není díra a najdete k ní nějaká vesla, jízda po jezeře je skvělá.

10. Den 22. 8. 2013, NP Oulanka

Přijíždíme do NP Oulanka, stavujeme se v informačním centru (N66°22,114´ E29°18,818´). Na parkovišti necháváme auto a jdeme okruh asi 8km dlouhý, který začíná u informačního centra. Polovina okruhu vede lesem, celkem nic moc, ale už z dálky je slyšet hučení vody. Z útesu nad řekou jsou vidět meandry řeky, řeka teče pomalu a je široká. Nicméně dále (proti proudu) se koryto zužuje a řeka protéká mezi vysokými rudými skalisky ohromnou rychlostí, velice fotogenické místo, fotky z něj jsou v každém průvodci Finskem. Dobré spaní je, pokud pokračujete od informačního centra na sever (asi 300metrů), odbočíte doprava a asi po 1km jízdy po lesní cestě dojedete na parkoviště. Kousek od něj je posezení a WC, po schodech dolů dojdete až k meandru řeky Oulankajoki, kde jsou 2 posezení a hodně místa na stany.

11. Den 23. 8. 2013, NP Oulanka

Přejíždíme od informačního centra do jižní části parku u obce Juuma, odkud vede 12km dlouhý okruh Pieni Karhunkierros. Vede kolem zálivů řeky Kitkajoki, po cestě je několik visutých lávek, posezení, 2 chaty. Přesouváme se do severní části parku, parkoviště N66°26,463´ E29°09,710´, příjezd k parkovišti je opět velice brutální a hodný rozbití auta. Bereme spacáky a jdeme spát na chatu Savilampi, která je zhruba v 1/3 turistického okruhu. V chatě jsou 2 malé pokojíky (do jednoho malého se nás naskládalo 5) a jeden velký, postele jsou dřevěné, karimatky jsou potřeba, u chaty je ohniště, dřevník, WC a řeka.

12. Den 24. 8. 2013, NP Oulanka – NP Pyhä-Luosto

Obcházíme zbylou část okruhu. Doporučuju ještě předtím si zajít na výhled na protější břeh řeky (od chaty přes most, potom doprava po schodech nahoru) asi po 1km stezka končí a následuje krásný výhled na Oulangan Kanjoni. Věci se dají nechat v chatě (při zacházce na výhled), opravdu je nikdo neukradne. Od parkoviště jedeme zpět na hlavní cestu a přesouváme se do NP Pyhä-Luosto. Tento národní park zahrnuje relativně vysoké kopce (540 m n. m., kopce jsou skalnaté, plné suťových polí), je to jeden z nejstarších parků ve Finsku, je zde vybudováno velké lyžařské středisko a podle toho taky park vypadá. Jde sem hodně peněz, vše je udržované, informační centrum evidentně taky spolklo hodně peněz. Navzdory tomu ale nic není nějak moc turistické a přeplácané. Spaní nacházíme velice dobré (N67°02,515´ E27°07,585´), je zde veliká chata s krbem, přístřešek na spaní, 2 ohniště, dřevník, WC, prostě celý komplex a je to úplně zadarmo a nikdo tam není, jen občas někdo přijde a zapíše se třeba do knihy v chatě. Parkovat se dá asi 100m východně (končí tam příjezdová cesta, dál už vede jen cestička hodná zapadnutí). V chatě ale nejsou postele, protože je to day-trip hut, není to chata na spaní, ale když se na zemi roztáhnou karimatky, v krbu se zatopí, je to nejlepší možné spaní.

13. Den 25. 8. 2013, Pyhä-Luosto - Rovaniemi

Vyrážíme na výlet, parkujeme na parkovišti u hotelu nad informačním centrem v Naava. Jdeme kolem přístřešku Tiaslaavu, kolem rozhledny (N67°00,146´ E27°12,654´, velice pěkný výhled na pohoří!), kolem přístřešku Oravalampi a na horu Noitatunturi (540 m n. m.), za dobrého počasí je odsud vidět široko do kraje. Dále pokračujeme přes chatu u Karhunjuomalampi a chatku Isokuru. Před Isokuru (v údolí mezi dvěma kopci) je velice hezké údolí (doporučuju ho neminout) s vodopádem, chodníčky a spousta schody. Po návratu pokračujeme na jih směrem na Rovaniemi a nacházíme jedno dobré místo na spaní (N66°37,486´ E26°13,168´ je zde WC, přístřešek s ohništěm, molo a nějaké lodě), nezůstáváme tam, je to tam trošku špinavé, tak nacházíme druhé místo, parkoviště o kousek dále (N66°37,161´ E26°10,937´), je zde velké posezení s ohništěm, stany stavíme na parkovišti. Doporučuju zůstat na tom prvním místě, je tam lepší místo na stany.

14. Den 26. 8. 2013, Rovaniemi - Oulu

Navštěvujeme Santovu vesničku u Rovaniemi, je to prostě humus, nic mě nedokáže otrávit tak, jako nepřetržitá smyčka s tou samou vánoční koledou uprostřed srpna. Suvenýry jsou nevkusné, prostě doporučuju vyhnout se tomu obloukem. Zkoušíme kousek od Rovaniemi navštívit nějakou sobí farmu, je to stejně komerční věc, jako Santova vesnička, prcháme odsud. Rovaniemi jako město také nic moc. Jedeme na jih přes Kemi do Oulu. Oulu je pěkné město, doporučuju stavit se na informacích (N65°00,827´ E25°28,221´) a vzít si plánek, ve kterém jsou zakreslené všechny historické budovy v centru. Vychází to na procházku cca 3km. Neomezené parkoviště je na N65°01,213´ E25°28,118´ a nebo N65°01,131´ E25°27,774´, ostatní parkoviště jsou na parkovací hodiny na 30 minut a nebo jsou zpoplatněné. Pokračujeme na jih po silnici č.4 a nacházíme skvělé spaní u jezera na N63°30,223´ E24°43,380´, je zde WC (splachovací, teplá voda, světlo), posezení s krbem a neomezený prostor na stan s trávou střiženou na 5mm.

15. Den 27. 8. 2013, NP Salamajärvi

Přijíždíme do NP Salamajärvi z východní strany, obnáší to asi 30km úplně strašné cesty. Informační centrum je něčí dům, takže budete mít štěstí, pokud bude pan domácí doma, jinak je venku kohoutek s pitnou vodou. Parkujeme u informačního centra a jdeme na okruh kolem malého a kolem velkého jezera. Kolem jezer jsou morénová pole, díky kterým je tento park známý. V informačním centru si pronajímáme za 60 € chatu Sysilampi - je zde chata s dvěma pokoji (v obou je krb), dřevník, WC, posezení, jezero s molem, ale hlavně SAUNA! Nejlepší spaní.

16. Den 28. 8. 2013, NP Pyhä-Häkki - Petäjävesi

Odjíždíme z parku a pokračujeme kolem informačního centra na jih a dále na východ a ze severu přijíždíme do NP Pyhä-Häkki. Informační centrum je u cesty, je zde velice nadšený chlápek, který umí pár slov česky a ochotně vám vše vysvětlí a ukáže. V parku jsou hodně staré borovice, bylo zde mnoho požárů, no prostě vše vám řekne ten chlápek (neuniknete mu, on si vás odchytne hned po příjezdu), pokud tam ještě pracuje. Obcházíme šestikilometrový okruh a vydáváme se přes Jyväskyla do Petäjävesi, kde je starý dřevěný kostel zapsaný pod Unesco. Spaní je zde bídné, jedeme po hlavní silnici z Petäjävesi na západ a po chvíli (max 5km) je odbočka doleva do mírného kopce, kde je plácek na zaparkování a postavení stanů. Žádný luxus, je to na lesní cestě, po které už nikdo nikdy nepojede, ale je tu plácek. Je to hned u cesty.

17. Den 29. 8. 2013, Petäjävesi – NP Isojärvi

Kostelík v Petäjävesi se otvírá v 10 hodin a vstupné je 3 €, jelikož kasa je vevnitř a až uprostřed kostela, lze ho prohlédnout zadarmo. Mají u kasy nějaké letáky, takže si člověk vezme leták, dělá, že se do něj dívá, ale dívá se do kostela, pak leták vrátí a jde ven. Krásný kostel se známými dřevěnými reliéfy. Pokračujeme do NP Isojärvi, informační centrum je v Herrety (N61°40,471´ E24°59,996´), zase je to něčí dům, takže budete mít štěstí, pokud tam zrovna někdo bude. Od informačního centra jdeme na okruh až k jezerům Hevosjärvi a Kuorejärvi. V tomto parku není dobré spaní, všude jsou závory a nikam se moc nedá dojet. Stavíme stany na parkovišti u Huhtaly (na severu parku). V Huhtale je skanzen, je to pár dřevěných domů, které byly opuštěny před 100 lety, jsou velice hezké, mají i vnitřní vybavení (netuším, kdy a zda jsou otevřené veřejnosti). Dvě budovy jsou otevřené a nic v nich není a dá se v nich dobře spát.

18. Den 30. 8. 2013, NP Isojärvi – NP Puurijärvi-Isosuo

Parkujeme auto u odbočky na Lortikka (uprostřed parku) a jdeme odsud na okruh. Pokračujeme na Tampere, kde nebylo možné zaparkovat, znechuceni výší parkovného projíždíme město autem a odjíždíme dál do NP Puurijärvi-Isosuo. Velice bídné spaní na parkovišti N61°15,291´ E22°35,361´. Lepší spaní v okolí není, projezdili jsme toho hodně.

19. Den 31. 8. 2013, NP Puurijärvi-Isosuo – Sammallahdenmäki - Rauma

Obcházíme okruh od parkoviště. Močály, celkem nic moc tu není. Přejíždíme na druhý okruh (v polovině jezera kresleného v mapě), na konci okruhu je rozhledna (relativně hodně vysoká, ne jen pár schodů, jako všude jinde). Žádné jezero, které v mapě je, ve skutečnosti není. Jezero vyschlo a díky hrázi je zde jen pár močálů. Park mě nenadchl, ale pro pozorování vodních ptáků může být dobrý. Jedeme směrem na západ, před Raumou se stavujeme u pohřebiště z doby bronzové, Sammallahdenmäki, které je pod Unesco. Na žulových skalách jsou vyskládány mohyly, vše je porostlé mechem. Hromady kamenů, záležitost pro nadšence a archeology. Pokřačujeme do Raumy, kde procházíme historické centrum Vanha Rauma. Parkovat se dá asi 800metrů severně od Vanha Rauma u marketu. Hledáme za Raumou spaní, je to zde celkem zlé, nacházíme jedno na smyčce lesní cesty (N61°03,362´ E21°26,112´), celkem to tu jde.

20.Den 1. 9. 2013, Turku – NP Kurjenrahka

Přijíždíme do Turku, parkujeme u přístavu Tallink a prohlížíme si hrad. Dále parkujeme v centru (N60°26,629´ E22°15,107´) na parkovací hodiny. Procházíme si centrum, které je docela hezké. Protože nám zbývá čas, odjíždíme asi 40km severovýchodně do NP Kurjenrahka. Parkujeme na parkovišti (N60°44,388´ E22°24,969´), kousek odsud je komplex budov, zahrnující muzeum s expozicí o ptácích, do kterého je volný vstup, WC, posezení s krbem, dřevník. Směrem k jezeru vede dlouhá lávka, na jejímž konci je molo a jsou zde 2 loďky volně k zapůjčení. Loďky četně využíváme. Dá se tu dobře koupat. Stavíme stany na místě mezi parkovištěm a muzeem (je zde místo na ně vyhrazené). Spát se dá taky kdekoliv jinde, je to tu velká rekreační oblast. Pokud se projdete po „smyčce“, která vede od parkoviště na sever, je zde veliké zasklené posezení se spousta lavicemi uvnitř, dobré na případné spaní!

21. Den 2. 9. 2013, NP Kurjenrahka

Procházíme si okruh kolem jezera Savojärvi. Pěkná procházka. Půjčujeme loďky, jezdíme. Do večera neděláme nic moc. Spíme na stejném místě, mezi parkovištěm a muzeem.

22. Den 3. 9. 2013, Turku – Mariehamn – Kastalholm

V 8.15 odjíždíme z Turku do Mariehamn. Trajekt jede dlouho, jezdí tam spousta lidí (nechci jmenovat národnosti atd.), ale dělají tu strašný bordel a chlastají a člověk si připadá, že není mezi Finskem a Švédskem, ale někde na blízkém východě. Nicméně cestu přežíváme a v Mariehamn se stavujeme u pláže (N60°05,518´ E19°57,031´), kde se koupeme. Kousek odtud je na kopci starý dřevěný mlýn, kterých je na Ålandech mraky, ale tento stojí za to. N60°05,521´ E19°56,861´, vede k němu pěšinka do kopce, která začíná kousek od parkoviště. Vyrážíme na cestu po ostrovech, stavujeme se u kostela sv.Olav z roku 1260 (N60°09,298´ E19°56,892´). Dále pokračujeme na sever a na východ a stavujeme se ve známé kavárně Uffe på Berget (N60°14,210´ E20°00,838´), kavárna stojí na skále nad tunelem, výhled odsud je skvělý, vřele doporučuji návštěvu. Podávají zde typický ålandský koláč z rýže a kardamomu. Hlavně ale ten výhled z kavárny. U kavárny je rozhledna (vstupné 1,50 €, trošku bych čekal, že po nemalé útratě v kavárně nás tam pustí zadarmo, ale nic takového se nekoná). O kousek dál se stavujeme u hradu Kastelholm (N60°13,994´ E20°04,859´). Hrad je opravdu hezký, za ním je skanzen, zahrnující pár dřevěných budov a 4 mlýny. Skanzen je volně přístupny, v sezóně jsou domy otevřené a probíhají zde různé akce. Doporučuji návštěvu hradu večer, nejsou tam lidi a ve večerním světle je tak fotogenický! Na spaní jedeme na jisto na pláž (N60°21,105´ E19°49,554´). U moře, molo, WC, posezení, tráva střižená na 5mm.

23. Den 4. 9. 2013, Eckerö

Odjíždíme z pláže a jedeme směrem na západ do vesnice Eckerö. Zde si prohlížíme historickou budovu pošty a rybářskou zátoku u vesnice. Spaní na pláži cca N60°14,636´ E19°50,702´, jsou zde směrovky na pláž. Krásné žulové pobřeží, velké molo, WC, posezení, místo na stany.

24. Den 5. 9. 2013, Mariehamn – Stockholm

Ve 13.45 odplouváme lodí do Stockholmu, kde jsme v 18.15 místního času. Na lodi je obsazenstvo podobného rázu jako při cestě na Ålandy. Cestu opět přežíváme a po výjezdu z lodi ve Stockholmu hledáme spaní. Už na lodi jsme předem zjistili, že spaní kolem Stockholmu je nereálné a našli jsme národní park Tyresta, který je nedaleko. Po zkušenostech s NP ve Finsku už víme, že zde je jisté spaní, parkujeme na N59°10,211´ E18°14,108´ a spíme u přístřešku N59°10,350´ E18°13,513´. Je to od parkoviště asi 700m po štěrkové cestě, u přístřešku je místo asi na 3 stany. Na tu bídu kolem Stockholmu je to skvělé spaní.

25. Den 6. 9. 2013, Stockholm – Norrköping

Přijíždíme do Stockholmu, parkujeme na nábřeží (N59°19,885´ E18°05,292´), 120SEK na celý den. Na to, že je to v centru, je to docela levné parkování. Vyrážíme do města, procházíme Gamla stan a ostrov Djurgården. Odpoledne odjíždíme ze Stockholmu a spíme před Norrköping na louce. Kolem bočních cest je spousta míst na spaní.

26. Den 7. 9. 2013, Norrköping – Linköping – Malmö – København – Hamburg

Kousek na Norrköping se stavujeme u Göta kanálu, který vede přes Švédsko ve východo-západním směru. Kanál zde překonává kopec a je zde 7 zdymadel za sebou a zvedací most (N58°29,800´ E16°16,845´). Kanál není nějak široký (max. 4m, akorát tak pro výletní lodě). Pěkná technická věc. Kdyby nebyla taková mlha a zima, jaká byla, mohl bych snad napsat i něco víc. Dále se po cestě zastavujeme v Gamla Linköping (parkoviště N58°24,381´ E15°35,235´), je to stará městská část, která funguje jako skanzen. Vstupné se neplatí. Na ploše asi 300x300 metrů je několik ulic starých dřevěných domů, v sezóně zde prý chodí lidé dobově oblékaní. Pokračujeme dále a zastavujeme se u jezera Vättern na koupání, projíždíme přes Øresundský most (45 €/osobní auto), přes Velký Belt (235DNK/os.auto), spíme v autě na odpočívadle před Hamburkem.

27. Den 8. 9. 2013, Den – Hamburk – Berlin – Wroclaw – Ostrava – Frýdek-Místek

Jedeme po dálnici na Berlin a na Wroclaw. Za polskou dálnici se platí mýtné 16,2zl/auto. Vyplatí se přijet do Polska na sucho a hned za hranicí tankovat, cenový rozdíl je velký. Domů přijíždíme večer.

Kurz v době naší návštěvy

1 ZL= 6,20 Kč
1 € = 26,25 Kč
1 SVK = 3 Kč
1 DNK = 3,60 Kč

Doprava

Jedeme v 5 lidech šestimístným Mercedes-Benz Viano s jednou odebranou sedačkou. 2,2litrový diesel s průměrnou spotřebou 8,1l/100km. V této souvislosti opravdu doporučuji nafťáka, už jen kvůli spotřebě a hlavně kvůli tomu, že cenový rozdíl nafty a benzinu je během cesty propastný. S úložným prostorem nebyl problém, toto auto nelze naplnit, i kdyby se někdo rozhodl vzít si s sebou třeba kolo. Trajekty máme objednané a zaplacené předem přes CK Periscope.

Ve Finsku jsou limity 50/80/120km/h. Běžně je v obci 40, na vedlejších cestách se většinou střídá 80 se 100 a na dálnici je 120. Nedoporučuje se překračovat, u cest jsou fotoradary, někdy i každý kilometr. Jsou jich fakt mraky. Cesty ve Finsku jsou krásné, žádná lata. Je to taky tím, že se v zimě nesolí. Dálnice, cesty 1. a 2. třídy jsou ukázkové. Jakmile ale sjedete z cesty a nějakou lesní cestu, následuje šotolinová cesta, která je leckdy docela brutální a je potřeba jet velmi pomalu.

Cestování jinak než autem – je zde síť železnic, která je ale dosti řídká. Nutno používat i autobusy. Autobusové zastávky jsou kolem cest docela hojné, není u nich ale jízdní řád. Ten zřejmě dostanete na informacích, případně vám tam osvětlí, jak celý tento systém funguje. Pro překonání větších vzdáleností se častěji využívá letadlo (ve Finsku je 23 letišť, která se využívají pro každodenní dopravu, jsou to totiž opravdu pořádné vzdálenosti). Cestování jinak než autem si ale nedokážu představit. V NP Oulanka funguje autobus, který na zavolání přijede a odveze vás, kam chcete (po parku), stojí kolem 5 €/os. a fungování včetně telefonního čísla na bus vám osvětlí v informačním středisku v NP Oulanka.

Mýtné, parkovné a poplatky

V Polsku se platí na dálnicích mýtné, v Litvě je dálnice pro osobní auta zdarma. Ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Německu jsou všechny dálnice zdarma. Ve Finsku se platí parkovné ve větších městech, často se ale dá zaparkovat u obchodu (neplatí v Helsinkách, tam se platí i u obchodu a je to zrovna nejdražší parkovné široko daleko), někdy je parkovné na parkovací hodiny (30minut nebo 2 hodiny). Parkovné se pohybuje od 1 do 4 € na hodinu (záleží v jakém městě).

Národní parky

Vždy si stáhněte a vytiskněte mapku parku z Outdoors.fi -> konkrétní park -> Directions and Maps. Hledejte v mapce značku „i “ pod stříškou, tam dostanete další info o parku. V parcích se dá vždy dobře stanovat. Stanovat se smí tam, kde je místo k tomu určené a nebo u jakéhokoliv ohniště (symbol ohniště v mapě) a nebo na parkovišti. To znamená, že téměř všude. V parcích jsou nejlepší a téměř jistá místa na spaní a často se dá vzít voda.

Ubytování

V celé Skandinávii můžete stanovat, kde se vám zachce. Samozřejmě ne na něčí zahradě. Člověk si prostě nepostaví stan někde, kde je to fakt blbé a divné. Nicméně i to je povoleno a nikdo vám na to asi nic neřekne. A když jo, určitě vám nikdo nedá pokutu, prostě to sbalíte a postavíte jinde. Spát se dá na odpočívkách u cesty, není to skoro nikde zakázané, ale hodně odpočívadel je takových, že by se muselo stanovat na asfaltu a navíc by člověk riskoval, že ho někdo v noci přejede. Jsou ale i lepší odpočívadla, kde jsou lavičky a tam to bývá bez problému. Nejlepší stanování je v národních parcích. Dvakrát jsme si zaplatili chatu v národním parku a dvakrát jsme využili bezplatnou chatu. Všechny chaty jsou vybaveny, minimálně je zde dřevo na oheň, voda je blízko a často je tu i plynový vařič.

Co si každý myslí a není to tak

Ve Finsku jsou tisíce jezer, takže nebude problém najít si krásné místo na stan u jezera, s pláží a molem. NE! Tak tomu není. Skoro každé jezero je obestavěno domy, chatami a není tam kde spát. Některá jezera jsou nedostupná. Pokud udělám pomyslnou čáru 65. rovnoběžkou, severně už je situace lepší a dobré místo na stan u jezera se hledá lépe. Jižně je to ale naprosto beznadějné, všechny jezera jsou obestavěné. Když jedete okolo jezera a vidíte samé odbočky a u každé je schránka, ani tam nejezděte. Schránka podává informaci o vyskytujícím se domu.

Potraviny

Vše je velice drahé, proto jsme si vezli všechno jídlo s sebou. Na místě jsme kupovali akorát chleba.

Chléb	1,50-4 € (cca 600g)
Pivo	1-2 € 0,33l, 2-4 € 0,5l, 5-7 € 1l
Sýr	4-7 € za 0,5kg
Salám	přes 20 € za kg
Maso	přes 25 € za kg
Masové kuličky	0,8-1,5 € (balení 360g ve vaničce)

Doporučuju masové kuličky, jsou levné, dobré a není potřeba je ani ohřívat. Vaříme na vařiči VAR2 s velkou 2kg PB bombou.

Nafta

Nejlevnější po cestě byla v Polsku (kolem 34,5Kč), ve Finsku se pohybovala od 1,4 do 1,55 €. Nejlevnější nafta byla kupodivu v Kuopio (ve vnitrozemí). Severně byla nafta dražší a u přístavních měst o něco levnější. Nejdražší nafta byla ve Švédsku, kde vycházela i na 46Kč. Benzin je všude o něco dražší, moc jsme se po něm nedívali, ale zhruba kolem 1,6-1,7 €.

Platební karty (resp. finance)

Veškeré pohonné hmoty zaplatíte kartou (stalo se nám asi 3x, že nám to nevzalo ani jednu z 5 karet a tak jsme museli jet k jiné pumpě), jinak ale není problém, kartou zaplatíte i parkovné, prostě všechno, můžete vyrazit bez jediného eura v kapse. Často se při platbě (např. parkovného) ani nezadává pin. Ve Finsku se nepoužívají 1centové a 2centové mince.

Průvodce, mapy, literatura

Používal jsem papírového průvodce od Rough Guides. Mapy jsem používal výhradně elektronické, na 7´´ tabletu. Mapy byly staženy z Openandromaps.org a mám s nimi velmi dobré zkušenosti. Co v mapě je zakreslené, to ve skutečnosti na místě opravdu je (týká se především různých chat, posezení, parkovišť). Některé malé cestičky ale mapa neobsahuje. V kombinaci s navigací Garmin (která obsahuje úplně všechny cestičky a pěšinky) je to téměř dokonalé. Navigaci Garmin lze zase těžko použít jako obyčejnou mapu. Určitě bych nevolil papírové mapy, ale jedině digitální (jsou mnohem podrobnější a jsou zdarma). Tablet je pro procházení digitálních map ideální zařízení. Zobrazení aktuální GPS pozice v mapě je velkou výhodou.

Mapy národních parků
Finský mapový server

Komunikace

Anglicky se domluvíte všude, starší lidé umí anglicky hůř, ale domluvit se dá. Někteří starší ale mluví jedině finsky, v tom případě nevyřešíte nic. Nepokoušejte se mluvit rusky, jen to ne!

Lidé

Co jsme měli příležitost se setkat, lidé jsou vcelku přátelští a rádi pomohou. Najdou se ale hňupi, několik hňupů jsme potkali na jihu, v okolí Helsinek. Pokud se chcete s někým bavit, řekněte mu, že jste z Česka a případně mu zdůrazněte, že nejste Rusové, hned se k vám budou chovat lépe.

Turisté

Náš termín cesty 13.8.-8.9. padl mimo sezónu, takže turistů bylo jako šafránu. Jedině v Helsinkách byla některá místa okupována Číňany, v Porvoo ještě bylo pár turistů, ale dále už jich bylo velice málo. Další turisty jsme potkali až ve Stockholmu.

Sauny

Člověk by si myslel, že přijde do vesnice, vleze do sauny a je hotovo. Není tomu tak, po saunách nejsou žádné známky. Pokud si chce člověk zajít do sauny, jsou ve městech různé sauny v hotelech, ale tohle asi není to, co by člověk očekával. Dostupné sauny jsou v některých národních parcích (v mapě hledejte symbol domku, ve kterém je nakreslené „S “, pokud nad tímto domkem je navíc klíč, za saunu se platí – klíč vyzvednete v informačním centru v parku).

Top 10 míst, která se mi nejvíce líbila

NP Pyhä-Luosto
NP Oulanka
NP Koli
Hrad Kastelholm na Ålandech
Ålandy celkově
Důl v Outokumpu
NP Salamajärvi
Helsinki - Temppeliaukion kirkko a Suomenlinna
Staré železárny v Ruotsinpyhtää
Savonlinna a Olavinlinna

Náklady na cestu pro 1 osobu v Kč (jeli jsme v 5 lidech)

Půjčovné auta	3 200 Kč
Nafta	4 700 Kč
Trajekty	1 372 Kč
Dánské mosty	400 Kč
Parkovné	250 Kč
Pronájem 2 chat	500 Kč
Jídlo v ČR	1 400 Kč
Jídlo na místě	500 Kč
Pojištění	80 Kč
Plyn do vařiče	100 Kč
Celkem (1 osoba)	cca 12 500 Kč

Autor: Martin	Počet zobrazení: 2807 x
Vloženo: 17.9.2013	Upraveno: 19.9.2013