Modřínový obklad fasády

Protože jsme na podzim nestihli obložit celou fasádu modřínovým obkladem, přesunula se nám práce na letošní rok. Přednost jsme však ještě dali vybetonování podlahy, práci na fasádě jsme využili pro dostatečné vyzrání betonu.

Materiál pro obklad fasády

Jako materiál jsme zvolili modřínové palubky tl. 19 mm se skladebnou výškou 100 mm. Palubky jsme objednali z blízké pily za celkem sympatickou cenu. Načásti palubek byly vyspraveny suky, snad to nebude dělat v budoucnu problémy. Palubky jsou pouze ošetřeny impregnačním bezbarvým prostředkem Lignofix Stabil (dva nátěry oboustraně před montáží, třetí nátěr na hotové fasádě). Fasáda není ošetřena krycí lazurou, dřevo tak bude postupně získávat šedou patinu, která bude rozdílná podle klimatického zatížení jednotlivých částí. Nejrychleji by měly sešednout plochy vystavené slunci, tj. jihovýchodní a jihozápadní stěna, odseveru by šednutí mělo být pozvolnější a nedosáhne se tak tmavého odstínu. S tímto chováním neošetřeného dřeva je potřeba počítat. Výhodou je, že se nemusí obnovovat nátěr, protože zde žádný není. Je třeba použít odolnější dřeviny (modřín, popř. nějaké cizokrajné dřeviny), smrk popř. borovice by naneošetřené fasádě dlouho nevydržely. Naopak se nedoporučuje modřínové dřevo ošetřovat lazurou, protože ta na něm moc dlouho nevydrží a nátěr je třeba brzy zopakovat.
Prokotvení jsme použili nerezové vruty průměru 4 mm a délky 45 mm s vrtací špičkou (typ BSP). Vruty jsme kotvili do svislých impregnovaných hranolů, které vytváří odvětrávanou mezeru fasády tl. 50 mm. Na rohy jsme svisle osadili lišty vyrobené truhářem z modřínového hranolu 60x60 mm.
Obkládání fasády je pěkná práce, výsledek je krásně vidět a poměrně rychle přibývá. Nejhorší je však neustálé přelézání po lešení a jeho přesouvání (pokud máte pouze malé lešení jako my). V květnu nám nepřálo počasí, neustále pršelo, takže jsme dělali drobné práce v interiéru. Dokončení fasády nám zabralo cca měsíc a půl, pracovali jsme pouze o víkendech. Pomohly nám červencové státní svátky, kdy jsme fasádu dokončili.

Odvětrání fasády

Pro co nejlepší funkci odvětrávané mezery jsme důsledně dbali na vyústění odvětrání pod okny a opětovné nasávání vzduchu nad okny. Okna a dveře totiž větrací mezeru přeruší. Pro uzavření všech otvorů jsme použili plastový pás proti ptákům, který jsme zůžili na požadovaný rozměr a přichytili jej vruty. Provětrávaná mezera je také důsledně ukončena pod okapy a pod závětrnými lištami na štítových stěnách. Nad okapovou hranou navazuje odvětrání střešní konstrukce.

Ostění oken a vnější parapety

Ostění oken jsme vytvořili ze dvou svislých modřínových desek. Tyto desky nám ma míru vyrobila místní truhlářská firma podle dodaného výkresu. Desky mají po ohoblování tloušťku 28 mm, šířka je 100 mm, ostění vystupuje před fasádní obklad o 30 mm. Spojení dvou souběžných desek je vytvořeno pomocí polodrážky. Rozdílné řešení bylo u oken bez žaluzií a u oken s přípravou pro venkovní žaluzie. Zde je za modřínovým obkladem vytvořený prostor pro zasunutí žaluzie, v horní části ostění je tak třeba nechat prostor pro pohyb žaluzie. Ostění se zde zredukovalo na pouhou lištu, která je pohledově stejná jako na oknech bez žaluzií. U svislých částí ostění u oken s žaluziemi je také vytvořen zapuštěný žlábek pro částečné zapuštění vodící lišty žaluzií. Horní části ostění mají na vnějším okraji ze spodní strany vyfrézovaný okapový žlábek. Okapová hrana je také vytvořena na všech spodních prknech modřínového obkladu fasády.
Parapety jsme si objednali z hliníkového taženého profilu, které nám dodali v požadované šířce a délkách pro všechny okna, včetně kotvících plechů a okrajových lišt. Montáž tak spočívala pouze v naražení bočních hliníkových lišt, osazení kotevních plechů, zacvaknutí parapetu a zajištění vruty pod oknem (ono to ve skutečnosti nebylo tak jednoduché, protože bylo třeba kotevní plechy řádně srovnat, dodržet spád a pod.)

Montáž okapního systému

Po dokončení obkladu jsme konečně mohli také osadit okapní systém. Využili jsme totiž háky, které se osazují dodatečně na svislou část zdi. Celý okapní systém je celkem pěkná skládačka, okapy se zkrátí na požadovanou délku, spojí se zacvakávací spojkou, zacvaknou se do háků, svody se nasunou na kolena a svorkama se přichytí na fasádu. Celkem příjemná práce, ovšem je třeba dbát na přesné osazení háků, aby byl vytvořený požadovaný sklon (minimálně 0,5%).

Montáž fototermických kolektorů

Využili jsme práce na fasádě a pozvali jsme si firmu pro osazení solárních kolektorů pro ohřev vody. Osadili jsme 4 kolektory na JV fasádu ve svislé poloze. Konkrétně se jedná o typ TWI T3, které jsou pochopitelně vybaveny selektivní vrstvou. Montáž probíhala v teplém slunečném dni, čili po vybalení kolektoru se musela prosklená část zatemnit pomocí kartónu, jinak by se kolektory rozžhavily a nebylo by možné je k sobě sešroubovat. Potrubí ke kolektorům již bylo připraveno z období prací na zaklápění konstrukce, zatím však není připojeno na akumulační nádrž. Protože nejsou kolektory ochlazovány do zásobníku, bylo mi doporučeno zakrýt je stínící fólií, aby nebyly vystavovány vysokým teplotám při letním oslunění.
Montáž ve svislé poloze na fasádu jsme volili z důvodu rovnoměrnějších zisků v průběhu roku. Plocha 8 m² je pro naše potřeby v letním období dostatečná i v tomto sklonu. Naopak při sklonu 30° by mohlo ve slunečných dnech docházet k přetopení zásobníku. Ideální sklon pro celoroční využití by byl 60°, tohoto sklonu bychom ale těžko dosáhli a výsledek by nebyl příliž estetický. I odborné publikace doporučují spíše zvětšit kolektorovou plochu než se pokoušet ji nastavit do ideálního sklonu (pořizovací cena za nestandartní montáž by se stejně vyrovnala ceně dalšího kolektoru).

Autor: Roman	Počet zobrazení: 10171 x
Vloženo: 23.9.2010	Upraveno: 23.9.2010