Jižní Švédsko na kole 2013

Náš třítýdenní cyklovýlet po jižním Švédsku s návštěvou ostrovů v Baltském moři. Jeli jsme s plnou polní, vezli jsme s sebou vše včetně jídla, solárního panelu a baterie. Testovali jsme také nový nákladní vozík domácí výroby. Jinak to bylo příjemné poježdění rovinatou krajinou, počasí nám také přálo, co více si přát. Jižní Švédsko na kole 2013

1. den, 13.7.2013, cesta vlakem přes Polsko, nalodění na trajekt

Ve dvě hodiny ráno odjíždíme z domu a jedeme autem do Krakowa, odkud pokračujeme vlakem Sukiennice (odjezd v 5.37) a jedeme celý den do Swinoujscie na pobřeží Baltského moře. Ráno nepříjemně pršelo, na severu však již bylo slunečné počasí. Do Swinoujscie jsme dorazili krátce po 18. hodině a trajekt společnosti Polferries do švédského Ystadu se jménem Wawel má odjezd v 22.30. Volný čas jsme využili pro lehčí občerstvení a pozorovali jsme ruch v přístavu. Konečně moře.
Nalodění na trajekt proběhlo bez problémů, s koly se na trajekt najíždí stejnou trasou jakou najíždějí automobily. Kola zůstávají na spodních palubách opřené o stěnu, my jsme ty naše pro jistotu přivázali. Protože během plavby nebývá do podpalubí přístup, je dobré vzít si s sebou vše potřebné. My jsme si vzali i karimatky se spacákama, které jsme si přes noc roztáhli v místnosti se sklopnými křesly.

Jízdenka pro kolo Swinoujscie - Ystad
Jízdenka pro kolo Swinoujscie - Ystad

2. den, 14.7.2013, Ystad - Maglehem (Juleboda)

Do Ystadu jsme dorazili krátce po šesté, chvíli trvalo, než jsme se dostali z lodi ven a hned jsme vyrazili do nedělního ranního Ystadu. V centru je několik pěkných hrázděných domů, projeli jsme se centrem a poté jsme pokračovali podél pobřeží na východ. Pěkná cyklostezka vedla podél moře do Nybrostrandu. Poté jsme už jeli po silnici do Kåsebergy. Zde je na vrcholu vyvýšeniny památka z doby bronzové, Ales Stenar. Jedná se o takový švédský Stonehenge, vztyčené kameny jsou uspořádány do tvaru lodě délky 67m, stavba sloužila jako sluneční kalendář. Po prohlídce jsme pokračovali po silnici dále k hradu Glimmingehus, který se nachází kousek ve vnitrozemí. Hrad je z 15. století, má pět pater a je obehnaný vodním příkopem. Pokračovali jsme do Simrishamnu, cestou jsme ve vesnici Simri u zvláštního kostela narazili na dva runové kameny. Projeli jsme přes Simrishamn a pokračovali podél pobřeží přes Vik a Fórum až do Kiviku. Cyklostezka je zde zvlněná a část trasy vede po šotolině. Při vjezdu do Kiviku jsme narazili na další kamennou loď (v ohradě s krávami) a kousek od ní na kamennou mohylu Kivigsgraven. Za Vitemöllou jsme chtěli pomalu začít hledat místo na stan, pobřeží pokračuje písčitou chráněnou rezervací, která je pro kola neprůjezdná. Úsek jsme museli objet po silnici č. 9. Zde už byl celkem provoz, proto jsme odbočili na úzké cestičky k moři. Zde se ale nachází vojenská střelnice, některé silnice jsou uzavřené a podél cesty jsou upozornění na možný výskyt munice. Nakonec jsme se z této oblasti vymotali a přejeli jsme na cyklostezku vedenou po trase bývalé železnice, po které jsme dojeli do Maglehemu, kde jsme odbočili zpátky k moři. Stan jsme si postavili na pláži ve vesnici Juleboda, v okolí byly malé rekreační domky a náš stan nikoho nezajímal.
Dnes jsme najeli 100km, v silném nepříjemném větru.

3. den, 15.7.2013, Maglehem-Karlshamn (Elleholm)

Dnes nás čekal přesun na sever, cílem bylo dojet kousek před Karlshamn. Po ranní krátké a silně osvěžující koupeli v Baltu jsme jeli po cyklostezce podél pobřeží až do Åhusu. Krátký úsek před samotným městem jsme jeli po hlavní silnici, protože cyklostezka vedla po nezpevněné cestě, kde se nám s vozíkem jede hůř. V Åhusu nás překvapilo pěkné nábřeží na němž se nachází spousta pěkných domů a i vzhledná továrna Absolut vodky. V infocentru jsme se vybavili potřebnými mapami a vyrazili dále na sever směrem na Rinkaby po pěkné cyklostezce. Dále jsme již pokračovali po silnicích a ve vesnici Tosteberga jsme jeli až na konec cesty do přístavu. Bylo zde kompletní zázemí pro kempovaní, které využívaly především karavany. Na části plochy bylo možno postavit i stany, pravděpodobně za nějaký poplatek správci. My jsme zde využili pěkného místa a uvařili jsme si oběd. Když jsme se po obědě chtěli jít koupat, zvedl se silný studený vítr, takže jsme to vzdali. Celý přístav byl příjemný na pobyt.
Další úsek cesty na Nymöllu byl také krásný. Po obou stranách silnice se pásly krávy a ovce, pastviny byly rozděleny kamennými zídkami, které jsou v této oblasti často vidět.
V Sölvesborgu jsme si na informacích vyzvedli mapy pro další pokračování naší cesty, jeli jsme přes Gammalstorp a Pukavik na pláž v Elleholmu. Pláž je pěkná, je zde spousta míst pro stany, molo a toalety, ale není zde voda.
Dnes jsme najeli 85km, opět silně foukalo.

4.den, 16.7.2013, Karlshamn - Karlskrona (Fajö)

Díky silnému větru byl stan ráno suchý, kolem osmé jsme opouštěli pláž. Napojili jsme se na cyklostezku do Karlshamnu a po zhruba 10 km jsme byli v centru. Na náměstí probíhaly přípravy na festival, prohlédli jsme si nábřeží se starým rybářským domkem a sochou připomínající vystěhovalce do Ameriky. V turistickém centru jsme se ještě podívali na předpověď počasí a vyrazili jsme směr Karlskrona. Hned za Karlshamnem byl moc pěkný úsek cesty, samá zatáčka a malé kopce, prostě jako na horské dráze. Drželi jsme se značené cyklotrasy až za Ronneby, poté jsme ale jeli po jiné cyklostezce souběžně s hlavní silnicí. Terén nebyl tak kopcovitý a cesta utíkala rychleji. V samotné Karlskroně jsou cyklostezky perfektně značené, včetně ukazatelů směru a není problém se dostat do samotného centra města. V centru jsme si prohlédli náměstí, které by podle popisu v průvodci mělo být impozantní, ale dojem z něj kazí všudypřítomná zaparkovaná vozidla. Dále jsme se byli podívat na Admiralitets Kyrkan, největší dřevěný kostel ve Švédsku. Pěkné bylo nábřeží u bastionů Aurora a také u rybího trhu s ostrovem Stakholmen, který je přístupný po dřevěném mole. Z centra nás opět vyvedly perfektní cyklostezky až na ostrov Fajö, kde jsme na místní pláži zakempovali. Vykoupali jsme se, uvařili si večeři a dívali jsme se na místní omladinu koupající se ve studené vodě.
Dnes jsme najeli 105km, terén byl náročnější, samá drobná klesání a stoupání. GPS nám naměřila 1500 nastoupaných metrů, víme však, že ve skutečnosti je to trochu méně, cca 1100 metrů. Ale na rovinaté Švédsko to je celkem dost.

5. den, 17.7.2013, Karlskrona - Kalmar (Dunö)

Ráno jsme začali koupelí a kávou. Prostě dovolená jak má být. Vrátili jsme se zpět na cyklostezku a jeli směrem na Jämjö. Kousek před Jämjö je krátký nezpevněný úsek cyklotrasy. Další pokračování do Kristianopelu uběhlo rychle, jelo se krásně lesem s mírným větrem v zádech. V Kristianopelu jsme si udělali přestávku. Je zde pěkné opevnění ze 17. století, uvnitř hradeb je pěkný kemp a na něj navazující veřejná pláž. Využili jsme přítomnosti pitné vody a oprali jsme špinavé dresy. Po odpočinku jsme vyrazili po značené stezce na Kalmar. Cesta již tak pěkně neubíhala, cestou jsme ale ve vesnici Väghyltan našli krásný větrný mlýn z 19. století. Byl jako nový, minulý rok prošel rekonstrukcí a je plně funkční.
Ze Söderåkry jsme jeli směrem na Kalmar po hlavni silnici č. 22, provoz byl minimální, profil příjemný. To se však nevyrovnalo krásnému úseku za Ljungbyholmem, který je vedený po bývalém železničním tělese, po trase lze dokonce poznat bývalá nádraží.
V Dunö jsme našli pěknou pláž na konci ulice Ekö. Jsou zde toalety a dokonce i sprcha.
Dnes jsme najeli 100 km, pořád po rovině.

6. den, 18.7.2013, Kalmar - jih Ölandu (Ottenby)

Ráno vyjíždíme do Kalmaru, kde si jako první jdeme prohlédnout Kalmar Slott. Opevnění si prohlédneme pouze zvenku, dovnitř nejdeme - otevírají až v 10.00. Po obhlídce pevnosti se ještě jdeme podívat na hlavní náměstí, poté již vyrážíme směr přístav k trajektu na ostrov Öland. Spojení obstarává malý trajekt pro pěší a cyklisty, cena za jednu půlhodinovou plavbu je SEK 45,-. Trajekt vyplouvá každou hodinu, jízdenky se kupují přímo při plavbě, v hotovosti v bufetu nebo i kartou v automatu. Na Ölandu si prvně jedeme prohlédnout jeho jižní část, kde se rozprostírá plošina Alvaret. První zastávku však tvoří runový kámen Karlevistenen. Pokračujeme dále jižním směrem kolem větrných mlýnů, kterých je na Ölandu plno. Další významnější zastávka je Mysinge hög, což je mohyla na vrcholu hlavního hřebene ostrova s výhledem na východní i západní břeh. Sjeli jsme zpět k moři a vykoupali se na opuštěné pláži Risingehamn. Další významný cíl bylo Gettlinge, které nás velice mile překvapilo. Nachází se zde velké množství vztyčených kamenů seskládaných do tvaru lodí a kruhů, doplněné mohylami a větrnými mlýny. Celá oblast se vztyčenými kameny je velmi rozsáhlá. Z Gettlinge již pokračujeme na samý jih ostrova do rezervace Ottenby. Ta nás také příjemně překvapila, projíždí se oblastí s velkými kameny rozprostřenými na spásané trávě, jednotlivé oblasti jsou odděleny kamennými skládánými zídkami a pasou se zde krávy, ovce a koně. Na samém jihu ostrova je maják Långe Jan, který je se svými 42m nejvyšší ve Skandinávii. Bohužel se uzavíral v 18.00 a na vrchol majáku jsme se nedostali (vstupné je SEK 30,-).
Na noc jsme se uchýlili do kempu na jihu ostrova, cena za dvě osoby a jeden stan byla SEK 150,-. Vybavení kempu je dostačující, vše je čisté.
Dnes jsme najeli 86 km, se spoustou zastávek na prohlídky a focení.

7.den, 19.7.2013, jih Ölandu - Djupvik

Kemp opouštíme standardně kolem osmé hodiny a jedeme směrem na sever, cílem je přiblížit se severnímu trajektu z ostrova. První zajímavostí na naší trase je Eketorp, kde je postavena kopie středověkého kruhového opevnění z doby římské říše. Vše je doplněno dobovými kostýmy a atrakcemi pro děti. Otevřeno však je až v 10.30. Pokračujeme dál a děláme si malou odbočku do přístavu Gräsgårds. V Seby jsme se podívali na runový kámen a u Segerstadu na vztyčené kameny a kamenné kruhy. Další zajímavostí byl až Gråborg, který je již více severněji. Zde jsou hradby největšího kruhového opevnění z doby železné a blízké ruiny kaple sv. Knuta. Rozhodně stojí za vidění. Podobná zajímavost o pár kilometrů dále je Ismantorp borg. Opět se jedná o kruhovou opevněnou vesnici, tentokráte se zbytky vnitřních budov. Před Borgholmem jsme si vyfotili Borgholmslott, což je rozlehlá hradní zřícenina. V centru v infocentru jsme si zjistili odjezdy trajektů na další den a podél západního pobřeží jsme pokračovali severně a hledali vhodné místo na postavení stanu. Celou dnešní cestu jsme pochopitelně viděli spoustu větrných mlýnů. Místo pro spaní jsme našli kousek před vesnici Djupvik na svahu nad mořem kousek od cyklotrasy. Podél pobřeží je zde dostatek míst pro postavení stanu, pochopitelně zde není voda ani nic jiného.
Dnes jsme najeli 122km.

8. den, 20.7.2013, Djupvik - Byxelkrok - Oskarshamn - Visby

V noci se zvedl vítr, takže jsme ráno měli pěkně suchý stan. Poměrně rychle jsme se sbalili a v cca 7.30 jsme vyrazili na sever. Jeli jsme podél pobřeží do Sandviku, kde jsme se podívali na největší větrný mlýn na světě a zároveň si koupili první švédské pečivo. Cesta podél pobřeží byla nezpevněná a prašná. Další naše zastávka byl opevněný kostel ve vesnici Källa (Källa kyrka). Ten se nám hodně líbil zvenku i zevnitř. Kostel byl po dobu své existence několikrát přestavován, podle toho jaká byla aktuální potřeba. V jednu dobu byl dokonce v hlavní lodi vytvořen klenutý strop, nad kterým se nacházelo další patro sloužící k obraně. Po obvodu bylo vybudováno cimbuří, podobně jako na středověkých hradech. Vše však bylo zastřešeno. V následné etapě bylo cimbuří zazděno, nicméně z vnitřního prostoru je jasně patrné, stejně jako pozůstatky klenby. Nyní je celý prostor bez jakýchkoliv předělů, zastřešení je řešeno pouze trámovým stropem. Uvnitř jsou vystaveny dřevěné modely kostela, na kterých je pěkně vidět jeho proměna v čase.
Přes Byxelkrok jsme se ještě zajeli podívat na severní maják Långe Erik. Tento maják je 32 m vysoký a tentokrát jsme přišli včas a byl otevřený. Vstupné je SEK 30,- a z majáku je pěkný rozhled. Bohužel není vidět samotné vybavení majáku, vyhlídková plošina je těsně pod samotným vrcholem majáku a vstup je uzavřený.
Vrátili jsme se do Byxelkroku a volný čas jsme využili ke koupání. Trajekty do Oskarshamnu jezdí v 11.00 a v 17.00, my jsme jeli tím pozdějším. Jízdenky se kupují za hotovost při nástupu na trajekt a cena je SEK 150,- (kolo zdarma).
V Oskarshamnu jsme měli asi dvě hodiny do odjezdu trajektu na ostrov Gotland. Terminál společnosti Destination Gotland je snadno k nalezení, takže jsme si šli koupit jízdenky. Protože jsme byli na kolech, jeli jsme opět stejnou trasou jako všechna auta. Cena za dvě osoby s koly byla SEK 814,-, měli jsme rezervované místa v křeslech. V infocentru ve Visby jsme poté druhý den zjistili, že existuji i levnější jízdenky bez rezervace. Vyzkoušíme je na zpáteční cestě. Odjezd trajektu byl ve 21.10 a příjezd do Visby v 00.05. Po vyjetí z trajektu jsme se drželi kolony aut a asi po necelém kilometru od přístavu je pěkná odpočívka, kde jsme se rozhodli strávit zbytek noci. Ani jsme nevybalovali stan, kola jsme opřeli o lavičku a karimatku se spacákem roztáhli na trávě.
Dnes jsme najeli 70km, včetně zajížďky k severnímu mysu Ölandu.

Vstupenka na severní maják Långe Erik
Vstupenka na severní maják Långe Erik

9. den, 21.7.2013, Visby - Norrlanda (Hammars)

Ráno jsme vylezli ze spacáků a využili jsme pohostinnosti místní odpočívky (toalety, teplá voda, zásuvka, jen sprcha chyběla). Vydali jsme se na prohlídku Visby. Turistické informační centrum je otevřeno až od deváté hodiny, zbývající chvilku jsme využili na obhlídku vnějších hradeb. Poté jsme si prošli i centrum, nejzajímavější jsou ruiny kostelů, kterých je ve městě více. Některé jsou volně přístupné, v některých je zřízena kavárna, některé se dále využívají k obřadům (St. Nikolai - opravdu pěkně provedená úprava a moderní kavárna v sousedství nás také hodně zaujala), některé jsou uzavřeny mřížemi. Ve Visby jsme strávili příjemné dopoledne a poté bylo zase třeba šlápnout do pedálů. Vydali jsme se západním směrem a cestou jsme si prohlédli středověké kostely ve vesnicích Endre, Dalhem, GanthemNorrlanda. Všechny kostely byly otevřené, uvnitř jsou na zdech fresky. V některých kostelech pouze v menším rozsahu, ale například v kostele v Dalhemu jsou fresky téměř na všech vnitřních plochách. V Dalhemu je také krátká úzkorozchodná trať, na které je možno se svézt ve vlaku taženém parní lokomotivou.
Na noc jsme si podle mapy vybrali pláž Hammars, východně od Norrlandy. K pláži vede nezpevněná cesta (4km z hlavní silnice), pláž je ale klidná. Voda tu však k dispozici není.
Najeli jsme 50km, včetně asi 10km, které jsme najeli a nachodili ve Visby.

10. den, 22.7.2013, Norrlanda - Fårö (Langhammars)

Po sbalení věcí jsme se vrátili na hlavní silnici a vydali se směrem na sever. Cestou jsme jeli kolem dalšího kostela v Gothemu, takže jsme se na něj podívali. O kousek dále je z hlavní silnice odbočka doleva na Tjelvars graf. Jede se asi 2km po nezpevněné cestě a dojede se ke kamenné lodi dlouhé 18m a široké 5m. Místo je ukryto v lesích, ale v době bronzové bylo na břehu moře.
Dále jsme pokračovali přes město Slite (cestou jsme potkali první kamenné útvary raukar pojmenované Bogeklinten) a kostel v Hellvi k dalším kamenným útvarům v Lergravu. Zde se dokonce nachází i pěkné kamenné okno. Z Fårösundu jsme se trajektem přeplavili na ostrov Fårö, kde jsme se vydali na severní břeh k jedněm z nejkrásnějších raukars pojmenovaným Langhammars. Cestou jsme také potkali úžasný větrný mlýn. Na ostrově Fårö silně foukal vítr a u Langhammars obzvláště silně. Na noc jsme se proto uchýlili do nedalekého lesa, kde jsme si postavili stan.
Dnes jsme najeli 94km, převážně proti větru.

11. den, 23.7.2013, Fårö - Visby

Ráno bylo zataženo a celkem chladno. Na pobřeží opět neskutečně foukal vítr. Jeli jsme po západním pobřeží ostrova Fårö podél rybářské vesnice (seskupení několika rybářských domků a do toho burácející moře - opravdu zajímavé) a skalnatých útvarů. Opět jsme trajektem přejeli přes úžinu a začalo drobně poprchat. Vítr nám však foukal příjemně do zad, takže cesta ubíhala podstatně rychleji než včera. Za chvíli jsme byli v Lärbro, kde jsme si prohlédli kostel a dali jsme si menší svačinu. Slabý déšť v podstatě ustal, bylo pouze zataženo a větrno. Z hlavní cesty jsme odbočili směrem na Hangvar (prohlédli jsme si místní kostel) a pokračovali k dalším skalním útvarům Jungfrun v Lickershamnu. Skalní útvary nás ani tak nezaujaly, jako spíš rozbouřené moře. Další naší zastávkou byly kostely v Lummelundě, Martebu a v Bro. Po hlavní cestě jsme už poté dojeli do Visby, kde jsme zamířili k našemu vyzkoušenému odpočívadlu, kde jsme si v klidu uvařili jídlo. Poté jsme se přesunuli do terminálu společnosti Destination Gotland, kde jsme čekali na náš trajekt do Nynäshamnu. Vybrali jsme si opět noční spoj, tentokrát jsme však koupili jízdenky economic class. Po nalodění na trajekt jsme si s sebou vzali i spacáky a okamžitě jasné obsadili dlouhé polstrované lavice v restaurační části lodi. Nebyli jsme sami, postupně se část restaurace proměnila v nocležiště. Vyspali jsme se opravdu krásně, škoda že plavba trvá asi jen 3 hodiny. Ve 4 hodiny ráno jsme byli zpět na švédské pevnině.
Dnes jsme najeli 100km, oproti včerejšímu dni to však bylo o dost snazší díky větru, který nám foukal většinu trasy do zad. Bylo ale chladno, celý den jsme jeli v dlouhých kalhotách. Z ostrovů Gotland a Öland se vracíme se spoustou zážitků, ale dost vyfoukaní.

12. den, 24.7.2013, Nynäshamn - Stockholm (kemp)

Po opuštění trajektu jsme posnídali a vyrazili jsme směr Stockholm. Podél hlavní silnice č. 73 je vedena souběžná silnice s cyklostezkou. Terén byl mírně zvlněný, ale jelo se celkem dobře. Z cesty jsme odbočili až v Jordbro, dále jsme pokračovali na Huddinge a již jsme byli v okrajových částech Stockholmu. Pomocí GPS a map se nám podařilo najít vyhlédnutý kemp Bredäng. V blízkosti centra je to jediný kemp o kterém víme. Cena za dvě soby na jednu noc je SEK 235,-, což je podstatně více než jsme platili na Ölandu. Navíc zde budeme dvě noci. Kemp je poměrně rozsahlý a všude je to poměrně daleko. Do centra se dá dostat metrem, stanice je nedaleko. Cena za jednu jízdu je SEK 45,-, proto asi v ulicích Stockholmu jezdí tolik kol :-) Po ubytování a krátkém odpočinku jsme se vydali na výlet ke královskému paláci Drottningholm. Ačkoliv je vzdušnou čarou kousek od kempu, najeli jsme téměř 20km na jeden směr. Cestou tam jsme navíc trochu bloudili, cestu zpět jsme zvolili podél hlavních komunikací a byla to dobrá volba. Cesta daleko rychleji ubíhá a navíc není tak kopcovitá. Dnešní jízda na kole se dá rozdělit na dvě části, z Nynäshamnu do Stockholmu jsme najeli 64km, odpoledne v ulicích města pak 40km.

13. den, 25.7.2013, Stockholm

Ráno jsme se trochu prospali a až kolem desáté hodiny jsme vyrazili do centra Stockholmu na prohlídku. Prvně jsme zamířili k Vasamusset, ale fronta před vstupem měla asi 150m, což nás dost odradilo (jinak je vstupné SEK 130,-). Jako náhradní plán jsme zvolili návštěvu válečného muzea Arméemuseum (vstupné SEK 80,-). To bylo také zajímavé, škoda jen že v angličtině je jenom část popisků. Odpoledne jsme se šli projít po Gamla Stanu, zjistit odjezdy lodí na Ålandské ostrovy a také jsme se okoupali na pěkné pláži na ostrově Långholmen. Nakonec jsme při večeři na nábřeží přehodnotili plány a rozhodli se vynechat Ålandy a raději si udělat výlet po Švédsku - Uppsala, Sala a oblast jezer západně od Stockholmu. Jednak jsme si už užili pobřeží a trajektů do sytosti, v centrálním Švédsku nás budou čekat zajímavosti jiného druhu a dalším důvodem byla cena za trajekt na ostrovy. Jednosměrná jízdenka by nás vyšla na 106€, cesta do levnějšího přístavu v Grisselhamnu by nám zabrala na kole celý den.
Noc jsme strávili opět v kempu.
Na kole jsme po ulicích Stockholmu dnes najeli kolem 30km, nepočítáme to však do celkových kilometrů, cestu z kempu do centra už známe nazpaměť.

14. den, 26.7.2013, Stockholm - Uppsala

Ráno jedeme po naší známé stezce do centra Stockholmu a poté pokračujeme severním směrem přes Sollentunu, Upplands Väsby a Märstu do Sigtuny. Toto staré městečko bylo v minulosti velmi významné a je to nejstarší fungující město ve Švédsku a razili se zde i první švédské mince. Ve městě jsou trosky kostelů, runové kameny a nejstarší hlavní ulice ve Švédsku. Městečko je velmi malebné včetně nábřeží, kde je vše připraveno pro trávení volného času - mola, hřiště, přístav, pláž a pod.
Ze Sigtuny jsme se chtěli ještě přiblížit k Uppsale, abychom do ní druhý den dopoledne mohli v klidu dorazit. Projížděli jsme pěknou zemědělskou krajinou s lány pšenice zlatavé barvy. Chtěli jsme najít místo u jezera, to se nám vsak nepodařilo a tak jsme postavili stěn u jedné z lesních cest v lese.
Dnes jsme najeli běžný standard, to znamená 100km.

15. den, 27.7.2013, Uppsala - Örsundsbro

Den začínáme ranní koupelí na pláži v Uppsale. Poté pokračujeme do centra, kde jsme kolem desáté hodiny. První naše zastávka je zámek Uppsala Slott, ze kterého je pěkný pohled na katedrálu, ležící kousek pod námi. Cestou ke katedrále jsme si ještě prohlédli runové kameny, které jsou umístěny v parku kousek od katedrály. Samotná katedrála je svou velikostí impozantní, uvnitř svou velikostí a štíhlostí připomíná katedrálu Sv. Víta. Po prohlídce katedrály jsme zamířili k říčce, u níž právě probíhal pěkný trh s květinami a ovocem.
4km severně od centra se nachází Gamla Uppsala, kde se nacházejí tři impozantní mohyly z doby vikingsků, poblíž je kostel a malý skanzen. Všechno jsme si prohlédli a trochu si odpočinuli před další cestou.
Z Uppsaly jsme vyjeli po rovné vedoucí cyklostezce ven z města směrem na Västerås. Cyklostezka byla z větší části štěrkovitá, takže naše opláchnutí kol v kempu ve Stockholmu se brzy ukázalo jako naprosto zbytečné. Dojeli jsme na krásnou pláž kousek od vesničky Örsundsbro, kde jsme byli již kolem čtvrté hodiny, ale rozhodli jsme se zde již zůstat a nepokračovat dále v cestě. Pláž je opravdu krásná, jsou zde záchody, chybí však voda.
Dnes jsme najeli pouze 60 km, jednak jsme dost času strávili prohlídkou Uppsaly a také se nám moc líbila pláž, takže jsme již dále nepokračovali.

16. den, 28.7.2013, Örsundsbro - Västerås (ostrov Björnö)

Nový den začínáme příjemnou koupeli v jezeře a sladkou snidaní. Tradičně kolem osmé hodiny vyrážíme směrem na Västerås, který je přibližně 50km. Jeli jsme po pěkných bočních silnicích vedoucích zemědělskou krajinou s roztroušenými statky. Kousek před Västerås je seskupení památek z doby bronzové se jménem Anundshög. Nachází se zde několik mohyl, kamenných lodí, runový kámen a volné vztyčené kameny. Z nejvyšší mohyly je krásný rozhled na okolní památky a kamenné lodě jsou přímo pod mohylou. Jako by už v době před příchodem křesťanství počítali s tím, aby se tyto skvělé památky daly dobře vyfotit. Kousek od největší mohyly (cca 1.5km) je také v lese u vesnice Tibble ukrytý kamenný labyrint, není však příliš patrný. Anundshög určitě stojí za vidění.
Ve Västerås jsme zamířili do severní části, kde se nachází malý skanzen (vstup je volný). Ve skanzenu se nachází přibližně 40 stavení s lidmi v dobových oblecích.
Odpoledne jsme odjeli z města na ostrov Björnö, kde jsme podle mapy měli vyhlednutou pláž, na které jsme chtěli přespat. Pláže jsou na tomto ostrově dokonce dvě, my jsme nakonec dojeli až na tu vzdálenější od města.
Dnes jsme najeli 71km.

17. den, 29.7.2013, Västerås- Härad

V noci drobně pršelo, ale stan byl ráno z většiny suchý. Ráno jsme se v očekávání dalšího deště hodně rychle sbalili a vyrazili jsme již kolem sedmé hodiny. Projeli jsme Västerås a pokračovali po vedlejších silnicích směrem na Kvicksund a poté na Eskinstunu. Centrum města nás mile překvapilo, bylo úhledně upravené a plné květin. Informační centrum bylo perfektně vybavené mapami. Hned naproti informačního centra se nachází expozice několika domů ze 17. století představující železárenskou minulost města (Rademachersmedjorna, vstup volný).
Z Eskilstuny jsme vyrazili na sever do vesnice Sundbyholm, kde se nachází skalní rytina z doby Vikingů vyprávějící příběh Sigurda. Určitě stojí za zastávku.
Ze Sundbyholmu jsme pokračovali po vyznačené cyklostezce Nädskrosleden, která vede klikatými cestičkami zvlněnou barevnou krajinou s červenými domy. Dorazili jsme až na pláž u městečka Härad, kde jsme si večer postavili stan.
Dnes to bylo na kole 102km.

18. den, 30.7.2013, Härad - Lid

Dnešní ráno začalo koupelí za slunečního svitu. Podle předpovědi mělo v noci pršet, ale nestalo se tak. Náš první cíl byl zámek ve vesničce Mariefred Gripsholms slott. Zámek leží na břehu jezera Mälaren, od pevniny je oddělen příkopem s padacím mostem. Zámek je velmi fotogenický. V blízkosti zámku je trať úzkorozchodné parní železnice. V době naší návštěvy probíhalo natápění lokomotivy v depu.
Při opouštění Mariefredu se obloha začala pomalu zatahovat a při našem příjezdu do městečka Gnesta začalo drobně pršet. Jeli jsme zvlněnou zalesněnou krajinou připomínající vzdáleně Vysočinu. Cestou jsme podél cesty zahlédli mohyly, runové kameny a skalní rytiny. Nejvíce runových kamenů bylo v okolí vesnice Aspa, kde jsme odbočili na štěrkovou cestu vedoucí do osady Lid, kde jsme měli vyhlédnutou pláž u malého jezera. Tou dobou již výrazněji pršelo, cesta do osady Lid tak byla opravdu výživná. Pláž jsme našli bez problémů a dokonce zde byli čisté zastřešené převlékárny. Nikdo se v tomto nečase nekoupal, proto jsme obsadili obě místnosti, z jedné jsme udělali sušárnu a z druhé obývák s kuchyňským koutem. Kolem osmé přišel místní správce areálu pozametat molo a uklidit pláž. Souhlasil s naším pobytem v tomto hotelu, my jsme mu na oplátku slíbili, že ráno převlékárny zameteme. Nechal nám tu dokonce k dispozici koště. Vypadá to, že zde opravdu musí byt každý den uklizeno, i kdyby zde noha nepáchla.
Do naší statistiky přibylo dnes dalších 94km.

19. den , 31.7.2013, Lid - pláž u Hälgö

Ráno jsme se vzbudili v naší budce a přivítalo nás sluníčko. Ještě jsme trochu dosušili mokré věci ze včerejšího dne a vydali jsme se na dnešní cestu. Jeli jsme jižním směrem na Nyköping, kde jsme se chtěli podívat v parku v severní části města na skalní rytiny. Bohužel není toto místo moc dobře značené, takže jsme je dlouho hledali a rytiny nebyly moc zřetelné.
Poté jsme se již vydali severním směrem, abychom byli v pátek odpoledne v Nynäshamnu, odkud nám jede zpáteční trajekt. Z předpovědi počasí jsme věděli, za odpoledne bude pršet, proto jsme jeli co to šlo a s prvními kapkami deště jsme našli pěkné místo u moře, kde jsme postavili stan a v tu chvíli začalo už pršet silněji. Rozhodli jsme se tu již zůstat, během odpoledne se přehnalo ještě několik přeháněk.
Dnes jsme najeli pouze 51km, vice nám nedovolil déšť, který přišel asi hodinu po poledni.

20. den, 1.8.2013, Pláž u Hälgö - pláž u jezera Grindsjön

Náš předposlední den ve Švédsku jsme začali koupelí v mořském zálivu a vydali se severním směrem do městečka Vagnhärad. Tam jsme dokoupili potraviny a přejeli na ostrov Mörkö. Na severu ostrova je krátký přívoz na sousední poloostrov do vesnice Sandvikem. Přívoz je zdarma, jezdí každou půlhodinu a cesta tvá asi 2 minuty. Dále jsme již pokračovali na naše vyhlédnuté koupací místo u jezera Grindsjön. Pláž je tady opravdu krásná, nové molo a krásně čistá voda (asi nejčistší co jsme zažili).
Protože je to náš poslední večer ve Švédsku, udělali jsme si slavnostní večeři. Koupili jsme si kilové balení masových kuliček (alá IKEA) a polovinu jsme si udělali s bramborovou kaší. Večeře více než důstojná. Poslední slunečné hodiny trávíme povalováním na molu s plnými břichy.
Dnes to bylo poklidných 75km.

21. den, 2.8. 2013, Pláž u jezera Grindsjön - Nynäshamn

Máme dostatek času, trajekt odjíždí až v šest hodin odpoledne. Ráno nijak nespěcháme, koupeme se v jezeře, dojídáme zbytek masových kuliček tentokráte s těstovinami a odjíždíme směr Nynäshamn před desátou hodinou. Jedeme po pěkné cestě do Spångbro a poté po hlavní až na začátek městečka Ösmo. Zde odbočujeme a jedeme po úzké silničce v mapě pojmenované Rustensvågen. Podle názvu i podle symbolů v mapě by zde mělo být několik runových kamenů. Opravdu jsme jich pár našli. V Nynäshamnu jedeme přímo k pláži Nickstabadet, kde se koupeme a obědváme. Vzpomínáme na krásnou vodu v jezeře Grindsjön a na ten klid, který tam byl.
Nalodění na trajekt proběhlo bez problémů, snad jsme jen mohli jít na check-in dříve, abychom chytli lepší místa na sklopných sedadlech.
Na závěr to bylo jen 36km, celkem jsme najeli 1620km.

Jízdenka pro kolo Nynäshamn - Gdaňsk
Jízdenka pro kolo Nynäshamn - Gdaňsk

22. den, 3.8.2013, Nynäshamn - Gdaňsk

Na trajektu jsme se pěkně vyspali a celé dopoledne jsme strávili na horní slunící terase skryti před větrem. Podle GPS udržovala loď rychlost kolem 28km/h.
Do Gdaňsku jsme dopluli kolem jedné hodiny, ale než se nám podařilo dostat z lodě ven, bylo už půl druhé. Jeli jsme přímo do kempu Stogi 218, kde jsme rychle postavili stan a vydali se tramvají do města. Kemp je na konci linky č. 8, v centru je tramvaj za 15 minut. Zrovna probíhal jarmark Sv. Dominika, v centru byla spousta stánků a lidí. Prošli jsme si celé centrum několikrát křížem krážem a sem tam jsme si u stánku koupili něco dobrého. Vylezli jsme také na věž kostela Sv. Marie (PLN 5,-), v rozhledu však překáží hřebeny střechy. Kdyby byla plošina ještě o metr výše, byl by rozhled perfektní. Do kempu jsme se vrátili až po desáté hodině večerní, po delší době jsme si dali teplou sprchu a šli jsme spát.

Kemping Stogi 218
Kemping Stogi 218

Jízdenka na tramvaj v Gdaňsku - celkem pohledná
Jízdenka na tramvaj v Gdaňsku - celkem pohledná

23. den, 4.8.2013 - cesta domů

V noci se přihnala silná bouřka, ráno jsme viděli kemp po povodni. My jsme měli vodu v predsíňkách a pod částí stanu, dovnitř se však přes podlážku nedostala. Některé stany na to byly hůře, lidé prali spacáky plné písku a jehličí, oplachovali křesílka a další kempové vybavení. Některými stany vyloženě protekl proud vody unášející písek a jehličí.
Dopředu jsme měli rezervovaný vlak, který odjížděl v 10.00 z hlavního nádraží. Při koupi jízdenek jsme byli nemile překvapeni cenou, která byla dvojnásobná (PLN 290,-). Vlak je totiž zařazen jako IC Expres. Na kvalitu vlaku nebo cestovní rychlost to však významný vliv nemělo. V sedm hodin večer jsme dojeli do Krakova, kde nás čekal Martin s autem a odvezl nás domů.



Cyklotrasy a cyklostezky

Ve Švédsku je spousta cyklotras a cyklostezek. Nejhustší síť je pochopitelně v centrech měst, kde je cyklostezka v podstatě podél každé silnice. Mimo obce je cyklostezka vedena podél komunikace, většinou oddělena zeleným pásem. Pokud je vedena těsně podél silnice, je oddělena betonovým obrubníkem. Veškeré sjezdy k okolním domům jsou bez problémů přejízdné bez zpomalení. Silnice jsou velmi kvalitní, výtluky by se daly spočítat na drátech v kole.
Problematické je značení cílů, jednotlivé stezky nejsou očíslovány jako u nás, takže neznalý člověk neustále hledá v mapě kam má odbočit. Místní pochopitelně trasy znají a proto jim tento stav vyhovuje. Dost často se nám stalo, že jsme na velice řídce osazených rozcestnících svůj cíl našli, ale na dalším rozcestníku již uvedený nebyl. Občas jsou trasy pojmenovány názvy (např. Sverigeleden, Mälardalsleden, Näckrosleden), bohužel ne ve všech mapách jsou tyto trasy zakresleny, popř. vedou trochu odlišně než jsou v mapě zakresleny. Velice často se také různě větví, ale stále pod stejným názvem. Pokud jsou vedeny po komunikacích, je na nich opravdu jen malý provoz, nebo jsou krajnice dostatečně široké. Bohužel se nedá dopředu zjistit jaký bude povrch trasy, dost často je totiž pouze šotolinový. Po šotolině se jede celkem dobře, občas je však vrstva štěrku větší nebo je povrch vlnkovaný, navíc je prašný.
Na naší trase nebyly žádná větší stoupání, jižní část Švédska je rovinatá. Když se však celý den jede zvlněným terénem neustále nahoru a dolů, také to vezme dost sil. Na pobřeží a obzvláště na ostrovech výrazně fouká vítr, ať jedete kamkoliv pochopitelně vždy proti vám.
Švédové kola využívají daleko vice než u nás, proto jsou ve městech všude stojany na kola, v blízkosti centra nebo nádraží jsou to úplná parkoviště. Kola se zde nekradou, ale zámky se používají.
Používají se zde také úplně jiné typy kol než jsme zvyklí u nás. Většinou se jezdí na městských kolech, přední náboj s dynamem, zadní naboj s převodovkou, vzadu nosič, vepředu košík na nákup, pochopitelně blatníky. Horské kolo známé z našich končin se zde moc nevidí, sportovní kola jsou spíše silniční. Ve Stockholmu byla k vidění hodně singspeed kola i velice zvláštní modely globálních značek na které v našich obchodech nenarazíte - a to je dost škoda. Odpružené vidlice se zde také moc nevidí.
Hodně nás překvapilo množství lidí, kteří zde běhají. Počet běžců převyšoval počet sportovních cyklistů - nepočítáme mezi ně cyklisty jedoucí na nákup nebo do práce.

Mapy a informace

Používali jsme průvodce od Lonely planet, využitelný je pochopitelně pouze pro návštěvy měst popř. jako upozornění na turistické zajímavosti. Mapy jsme si vždy vzali v infocentru, které jsou v každém městě. Jak již bylo uvedeno výše, ne vždy byly v těchto mapách zakresleny cyklostezky.
Kromě map z infocenter nám s orientací výrazně pomáhal tablet vybavený GPS senzorem a nainstalovaným programem Locus. Mapy jsme používali volně stažitelné vektorové OpenStreet mapy, které jsme stáhli na serveru openandromaps. Tyto mapy nejvýrazněji pomohli při orientaci ve městech a na předměstích, kde občas nejsou opravdu žádné směrové šipky a stezek je tu spousta.
V infocentrech také bývá k dispozici počítač s internetem. Zde jsme vždy vyřídili poštu a podívali se na předpověď počasí. Volné Wi-Fi zde nebývá a nenarazili jsme na něj ani nikde jinde (v kempu, terminálu a pod.).
Není problém se domluvit s kýmkoliv anglicky - bez rozdílu věku, pohlaví či barvy pleti.

Jídlo

Podstatnou část jídla jsme si vezli s sebou. Přes den jsme jedli čtyřikrát, snídaně a večeře bývaly větší a vařili jsme si něco z dobrot, které jsme s sebou vezli. Přes den jsme si dávali malé svačiny, většinou kolem jedenácté a patnácté hodiny. Prvních šest dní jsme vydrželi kompletně na vlastních zásobách, zbývající dny jsme nákupy pokrývali převážně svačiny přes den.
Letos jsme vyzkoušeli i pár nových „dobrot“ - bramborová kaše, těstoviny, těstoviny s omáčkou, müsli, polívky a tentokrát jsme vyzkoušeli i novinky v podobě předvařené rýže, hrachu a fazolí, ovesných kaší, pohanky, sušeného masa a ovoce a pudingu. Poprvé jsme tak do jídelníčku zařadili i sladká jídla. Vše pochopitelně nakoupené tak, aby stačilo přidat pouze vodu. Pro ranní müsli jsme vezli i jeden balíček sušeného mléka.
V obchodě jsme poté nakupovali jídlo na svačinu v průběhu dne a nejčastěji to byl trvanlivý krajený chleba. Nekupovali jsme ten nejlevnější toustový (cca SEK 13,- za 600g), ale o něco dražší pågen limpan (cca SEK 24,- za 900g). Tento chléb je trochu nasládlé chuti, něco jako naše vánočka. Je velice chutný, rychle jsme si na něj zvykli. K chlebu to byl poté tvaroh (kvarg - cca SEK 11,- za 250g), cottage sýr (cca SEK 13,- za 250g), jogurtové mléko (lätt yogurt - cca SEK 15,- za 1l), rybí kuličky v omáčce (fiskbullars - cca SEK 15,- za 375g - nejlepší jsou humrové a jsou vhodné např. i do rýže), marmelády (cca SEK 20,- za 415g v uzavíratelném obalu nebo za cca SEK 12,- v plastovém střívku - refill kit). Občas jsme si koupili i zeleninu a ovoce - rajčata cca SEK 15,- za 1kg, okurka SEK 6,- za kus, hroznové víno v akci cca SEK 15,- za 500g krabičku, nektarinky v akci cca SEK 13,- za 1kg krabičku. Denní nákup jsme pořizoval i kolem SEK 70-80,-. Nakupovali jsme většinou v řetězcích ICA, Coop a Hemkopf.
Ceny jídel jsou v podstatě jako u nás, ale ve švédských korunách. Takže 3× dražší.

Ubytování

Měli jsme s sebou kompletní vybavení pro kempování, většinou jsme spali mimo kempy. V kempu jsme spali jen třikrát. Poprvé to bylo na ostrově Öland, kde se nám nepodařilo najít vhodné místo a navíc bylo již dost pozdě. Kemp byl menší a platili jsme SEK 150,-, což nebylo moc. Kemp byl velice příjemný, pěkně vybavený, celkem zde bylo asi 20 stanů a karavanů. Prostě poklidný malý kemp. Další dvě noci jsme byli v kempu Bredäng ve Stockholmu. Kemp už byl hodně velký, ale protože jsme chtěli strávit chvíli ve Stockholmu tak nám nic jiného nezbylo. Za noc jsme zde platili SEK 235,-.
Jinak jsme vždy našli vhodné místo ke kempování. Nejkrásnější místa jsme nacházeli na veřejných plážích. Jejich místa jsou označena v mapách, které jsou k dispozici na turistických informacích. Hledali jsme vždy místo dále od města, kde nebyl v blízkosti kemp a raději u jezera než u moře. Na plážích se vždy nachází rovné místo se zkosenou trávou a dřevěné molo do vody. Bývají zde také záchody, až na pár vyjímek suché. Voda zde také není, je potřeba mít vlastní. U těchto pláží se také nacházejí menší parkoviště, ale není možno přijet až k vodě autem. Na plážích bývá v případě pěkného počasí dost návštěvníků, někdy se přicházejí koupat i dost pozdě večer. Nejhorší bývaly skupinky mladistvých, kteří vypadali že v té vodě budou snad do rána. Stan jsme stavěli vždy až navečer, po osmé hodině. Ráno jsme místo opouštěli kolem osmé hodiny. Nikdy jsme neměli problém, že by byl někdo z místních nepříjemný. Dost často se s námi dávali do řeči, když viděli co všechno s sebou taháme na kolech. Občas se ptali kde budeme spát, když jsme řekli že přímo tady na pláži, tak nám potvrdili že jsme si vybrali moc pěkné místo. Poklidná atmosféra nám byla daleko příjemnější než kterýkoliv kemp a podařilo se nám několikrát spát na nádherných místech, kde jsme ráno mohli vylézt ze stanu a jít se koupat do jezera bez plavek, protože ráno ještě na pláži nikdo nebyl. Poté následovala snídaně na dřevěném mole, do toho svítilo ranní sluníčko, prostě dovolená snů.

Vybavení

Měli jsme s sebou kompletně všechno co jsme potřebovali. V podstatě jsme potřebovali doplňovat pouze část jídla, jinak jsme byli naprosto soběstační. Pochopitelně těch věcí už bylo celkem dost, proto jsme na této dovolené poprvé zkoušeli přívěsný vozík. Ten jsme vyrobili společně se šikovným sousedem Edou, konstrukčně vycházel z vozíku Weber monoporter. Jedná se o jednostopý vozík s 20" zadním kolem, které je jednostraně uchyceno k hlavnímu rámu. Pro zavazadla jsme využili to nejjednoduššího co šlo, plastovou krabici s víkem z IKEA o objemu 65l. Objem byl dostatečný, možná až moc velký, protože jsme krabici naplnili až po vrch a byla poté hodně těžká.
Na rámu vozíku byla také připevněna vodotěsná plastová elektrokrabice s vestavěným akumulátorem. Uvnitř byl gelový 12V akumulátor o kapacitě 7,2Ah, ze kterého bylo možné čerpat přímo energii, čili stejnosměrných 12V. Pro nabíjení tabletu jsme využívali většinou kabel s koncovkou autozásuvky, do které máme redukci pro napájení USB zařízení. Ostatní spotřebiče vyžadující 220V jsme napájeli pomocí malého měniče napětí. Celkem to fungovalo, nejproblematičtější ovšem byly konektory, ve kterých se časem uvolnily kontakty. Pro nabíjení hlavní baterie na vozíku jsme používali malý solární panel připevněný na víku krabice, jeho špičkový výkon je 10W. Baterii stíhal přes den dobíjet.
Získali jsme cenné zkušenosti jak s provozem a chováním vozíku, tak s řešením energetické soběstačnosti na cestách. Další generace bude opět o kousek dále.
Naše cestovní kola se jevila jako bezproblémová, jediný drobný technický problém byl s Katčiným upevněním blatníku, který jsme provizorně opravili. Řetězy byly v průběhu cesty dvakrát namazány, ale nebyly čistěny. Míra jejich zanesení nalepeným prachem byla těsně pod bodem, kdy by potřebovaly kompletně vyčistit a znovu namazat. Ze začátku stoprocentně funkční řazení začínalo mít drobné prodlevy, chvíli řadilo hůře nahoru, za chvíli zase dolů a na konci již oběma směry. Řetězy byly před cestou vyměněny za nové.

Náklady na cestu pro dvě osoby

PojištěníKČ 1035,— 
Jídlo (z domu)KČ 1 700,— 
Vlakové jízdenky v Polsku (celkem))KČ 3 280,— 
Trajekt Polsko Švédsko a zpětKČ 8 599,— 
Trajekt na Gotland a zpětKČ 4 953,— 
Útrata ve ŠvédskuKČ 6 900,— 
Útrata v PolskuKČ 2 180,— 
Kempy (Švédsko i Polsko)KČ 2 230,— 
Doprava do Krakowa a z KrakowaKČ 1 300,— 
Celkem (2 osoby)cca KČ 30 500,— 

Autor: RomanPočet zobrazení: 2971 x
Vloženo: 23.10.2013Upraveno: 24.10.2013

   

© kamaro, XHTML 1.1, CSS 2.1, vygenerováno za 0.01 s