www.kamaro.cz - Cestopisy - Švédsko 2019

Krátce o nás

Aktuality

Cestopisy

Stavba domu

Fotografie

Švédsko 2019

Třítýdenní dovolená autem v jižním Švédsku, kdy jsme navštěvovali převážně přírodní zajímavosti a národní parky. Spali jsme v našem autě, upraveném na malý obyťák.

1. den, 19.8.2019, přesun do Swinoústí - přejezd trajektem

Vyráželi jsme v neděli 18.8. kolem šesté hodiny odpolední a do cca jedenácté hodiny jsme dojeli kousek za sjezd z dálnice u Legnicy. Zde jsme sjeli na sjezd k lesní cestě a přespali jsme. Ráno jsme pokračovali směrem na Swinoústí, cestou jsme museli řešit defekt kola. Vše jsme naštěstí vyřešili poměrně rychle a s opraveným defektem jsme pokračovali na sever. Měli jsme dost velkou časovou rezervu, takže jsme si udělali malý pěší výlet ve Wolinském národním parku okolo Turkusoweho jezera a poté se přesunuli do Miedzyzdrojů. Centrum na proménádě připomíná Disneyland, proto jsme to poměrně rychle zabalili a přejeli jsme na parkoviště Kwasovo, odkud jsme si udělali procházku k pláži pod Kawcou Górou, kde bylo koupání daleko příjemnější s menším počtem lidí. Dále jsme se šli podívat na pevnostní systém v pobřežním svahu.
Poté jsme již jeli do Swinoústí, cestou jsme se zajeli podívat k majáku. Ten je nejvyšší v Polsku, ale je dost zvláštně umístěn v průmyslové části města, takže moc nevynikne. Hned vedle majáku se však nachází pevnost Gerharda, která vypadá dost zajímavě. Společně s návštěvou majáku si ji necháme na nějaký pozdější termín, nyní již jedeme k přístavu. Ve Swinoústí na nábřeží však není nic otevřené, nenajdete tu ani jednu restauraci nebo kavárnu. Jedině vás může zachránit malý obchod u železničního přejezdu, jinak je vše zrušené. Při naší poslední návštěvě jsme si ještě dávali něco k jídlu v malém bufetu, ale i ten je již zavřený.
Trajekt nám odjíždí v 22.30, takže se jedeme nalodit. Jedeme se společností Polferries, na trajektu jsme brzy a tak se nám podařilo zabrat pěkná místa na zemi v místnosti se sklopnými sedadly. Roztáhli jsme karimatky a zalezli si do spacáků a celkem dobře jsme se vyspali.

2. den, 20.8.2019, Ystad, NP Soderåsens, poloostrov Kula

Z trajektu se nám podařilo odjet až po sedmé hodině a zamířili jsme rovnou do centra Ystadu. Zde jsme si šli prohlédnout centrum měst s hrázděnými domy a spoustou květin, zejména v okolí kláštera.
Přesunuli jsme se k plážím v části Saltsjöbaden, kde jsme šli posnídat na molo. Udělali jsme si pěkný snídaňový picnik, sluníčko svítilo, ale ochlazoval nás vítr od moře.
Na sever jsme pokračovali po menších cestách a navštěvovali jsme zajímavosti v okolí. Je zde několik zámků, jezer, větrných a vodních mlýnů. Dojeli jsme až ke vstupu do NP Soderåsens u vesnice Röstånga. Šli jsme na cca 8 km výlet od jezera Skärdammen po modré značce, první polovina je vedena v údolí podél pěkného potoka Skärån, druhá část poté vystoupá na horní hranu, kde je pěkné výletiště se sheltry (přístřešky), ohništi, vodou a záchody. Vrátili jsme se zpět tentokrát po horní hraně údolí s občasnými výhledy. Cestou jsme narazili na spoustu krásných hřibů, pár jsme si jich vzali do polívky, zbytek jsme tam museli s lítostí nechat.
Navečer jsme se přesunuli na poloostrov Kulla, kde jsme v jeho koncové části zašli k majáku. Večer jsme byli fotit na pobřeží a za tmy jsme se přesunuli na parkoviště Josefinelust, kde jsme přespali. Jsou zde záchody a tekoucí voda, ohniště a přístřešek. Nebyli jsme zde sami, bylo tu cca 8 aut.

3. den, 21.8.2019, Bohuslan, ostrov Tjörn a Dyrön

Ranní odjezd byl načasován na minuty, jen jsme sedli do auta a začal hustý déšť. Vrátili jsme se zpět a najeli na dálnici směr Göteborg. Cestou jsme si udělali malou odbočku k radiostanici Grimeton, která patří pod UNESCO. Proběhl zde první bezdrátový přenos přes Atlantik. Radiostanice byla vybudována po první světové válce a její nejviditelnější část je tvořena 6 stožáry vysokými 127 m v pravidelných odstupech a jedné přímce.
Naším dalším cílem je oblast Bohuslån nacházející se na západním pobřeží severně od Göteborgu. Je to oblast s rozroušenými kamennými ostrůvky a malými vesnicemi s dřevěnými domy. V každé vesnici je malý přístav a mezi většími ostrovy se nachází spousta drobných neobydlených ostrůvků. Dojeli jsme do vesnice Rönnäng, která se nachází na jihu velkého ostrova Tjörn. Odsud je možné plout lodí na okolní ostrovy Dyrön, Tjörnekalv a Åstol. Tyto ostrovy jsou obydlené, ale nejsou zde žádné cesty a auta. Doprava materiálu po ostrovech probíhá pouze na vozících. Na ostrov Dyrön je vyznačeno několik pěších tras, my jsme si zvolili okruh žluté barvy vedoucí okolo celého ostrova. Délka okruhu je cca 5km a zabere 2 hodiny. Vyšlo nám to akorát, cesta opravdu zabere cca 2 hodiny, další lodní spoj stíháme s minutovou přesností. Ostrov je kamenitý, od otevřeného moře bez vegetace a porostlý vřesem a zakrslými jeřabinami. Na druhé závětrné části ostrova se nachází i drobný borovicový les. Stezka je perfektně značená a zajištěná spoustou povalových chodníčků a schodišť. Stezka obrouží celý ostrov a jsou z ní i pěkné výhledy na okolní drobné ostrůvky. Na konci trasy se u přístavu nachází pěkné koupací místo s dřevěným molem. Cestou zpět do Rönnängu se krátce zastavujeme na ostrově Åstol.
Celodenní jízdenka pro dospělou osobu na tuto okružní jízdu stojí 88 SEK. Jízdu je možné přerušit na kterémkoliv ostrově a stejně tak pokračovat na jakýkoliv další ostrov na lince. Pokud chcete ostrovy navštívit, vyhraďte si na výlet alespoň půl dne. Okružní linka vyjíždí ve dvouhodinových intervalech, kdy v přestávce mezi linkami stihnete projít ostrov Dyrön. Pokud si chcete projít i ostrov Åstol, musíte na ostrově vystoupit a počkat dvě hodiny na další spoj. Časy odjezdů jsou k nalezení na stránkách www.vasttrafik.se.
Z Rönnängu jsme si vyšli ještě na vyhlídkový kopec nad vesnicí a poté přejeli do vesničky Klädesholmen, kterou jsme si prošli. Vesnička se nachází na drobných ostrůvcích propojených silnicí. Večer jsme zakempovali na pláži Sunnastrand u vesnice Kyrkesund. Je zde molo, toalety a stojí tu s námi další tři karavany.

4. den, 22.8.2019, ostrov Härön, jezero Vänern

Ráno přejíždíme do přístavu Kyrkesund a akorát dobíháme na loď odplouvající na ostrov Härön. Ostrov není daleko, loď se v podstatě jen otočí a zakotví na protější straně průlivu (podle mapy má lodní linka délku plavby asi 125 m).
Na ostrově Härön opet nejsou žádné auta, u přístavu je schromaždiště dvoukoláků, které zde slouží jako hlavní přepravní prostředek. Je zde vyznačena trasa okolo ostrova, na kterou jsme se vydali. Čekali jsme, že to bude podobná trasa jako včera na ostrově Dyrön, ostrov Härön je však více zemědělský, pasou se zde krávy a nachází se zde několik farmářských osad. Jinak je ostrov opět kamenitý, porostlý vřesem a v prohlubních zaplněných úrodnou zeminou se nacházejí farmy. Pěstuje se zde úplně všechno, od obilí po zeleninu - vše však pouze v malém množství pro vlastní potřebu.
Cestou jsme potkali místního obyvatele který se s námi dal do řeči. Zaujaly nás miny, které byli na ostrově vidět různě vystavené v předzahrádkách. Říkal, že jsou z první světové války z roku 1916 z bitvy o průliv Skagerak. Za obou válek byl průliv strategicky významný a celý zaminovaný. Dodnes je možné na miny narazit v pobřežních vodách okolo souostroví.
Výlet okolo ostrova Härön nám zabral celé dopoledne. Vrátili jsme se lodí zpět do Kyrkesundu a v plánu jsme měli výlet na dalších ostrovech na pobřeží Bohuslånu. Bohužel však začíná pršet a z radarových dat to vypadalo na celodenní déšť v námi zamýšlené lokalitě. Mírně měníme plány a vydáváme se k jezeru Vänern, kde by nemělo tak moc pršet. Nicméně i tady lehce prší. Zamířili jsme na poloostrov Hindens, který tvoří úzký mys vybíhající do jezera Vänern. Je zde stezka, která vede na samý konec mysu, vydáváme se po ní. Není to ale nic zajímavého a tak jsme až na konec nedošli. Cestou jsme se okoupali v jezeře.
Večer jsme zakempovali u pláže Svalnäs - je tu velké parkoviště (opět tu nejsme sami), krásná písčitá pláž, borovicový les a potřebné zázemí. Využíváme místního grilu a na večeři si připravujeme maso. Stíháme to tak akorát před dalším deštěm.

5. den, 23.8.2019, Göta kanál, NP Tivedens

Ráno mrholilo, odjíždíme dále na sever. Cestou se zastavujeme podívat na Husaby kirka kousek od Lidköpingu, který máme téměř cestou. Protože stále prší a dle předpovědi má pršet celé dopoledne, jedeme se podívat na Göta kanál, napřed do Sjötorpu, poté do Lyrestadu a nakonec do Hajstorpu.
Za neustálého deště odjíždíme k NP Tiveden k hlavnímu výchozišti turistických tras, kam jsme dorazili kolem čtvrté hodiny. Přestává pršet, takže vyrážíme na krátký výlet po stezkách. Tento národní park je tvořen borovicovým lesem na skalnatém podloží a s jezery. Kameny jsou porostlé mechem a lišejníky, v jezerech rostou lekníny. Stezky jsou pěkně značeny a i zázemí NP u hlavního vstupu je velice hezké - je zde pěkné informační centrum. Na výletě strávíme přibližně 2 hodiny a večer si u parkoviště uděláme oheň a připravíme večeři. Navečer se konečně projasnilo, takže snad už bude zítra zase hezké počasí.
Na noc jsme se přesunuli k jezeru Lilla Trehörningen, kde jsme na jednom rozšířeném místě cesty zaparkovali.

6. den, 24.8.2019, výlet v NP Tivedens

Naplánovali jsme si výlet okolo celého národního parku, předpokládali jsme že nám zabere jeden a půl dne. Výchoziště výletu bylo u vstupu do NP Ösjönas. Kilometrově to sice nebyla nějaká velká vzdálenost, ale ze včerejší zkušenosti jsme věděli, že kilometr nám zabere daleko více času v běžných podmínkách. Pro nocleh jsme měli vybráno místo u jezera Metesjön, kde se měl nacházet turistický přístřešek (shelter), ohniště a záchody.
Vydali jsme se po směru hodinových ručiček a obešli jsme v podstatě všechny stezky, kromě jejich spojovacích částí. Napřed jsme tedy šli fialovou, přešli na oranžovou, černou, bílou, šedou, modrou a tou jsme došli na plánované nocležiště. Protože přístřešek nesplňoval naše romatické představy a bylo teprve půl čtvrté, rozhodli jsme se celý okruh dokončit a přes hlavní vstup jsme došli po fialové stezce až k našemu autu. Dá se tak říct, že národní park Tivedens vám zabere jeden den a kousek k tomu. Během této doby projdete v podstatě všechny trasy v tomto parku. Ale park je to opravdu nádherný, velice příjemný a s perfektní infrastukturou i značením. Nenastoupáte tu velká převýšení, ale stezky vžadují jistou chůzi, jsou úzké, často vedené po šikmých kamnenných plotnách a zrádných mokrých a kluzkých kořenech.
Po rychlé večeři (opět jsme využili místních ohnišť) jsme se rozhodli zajít přespat na oficiální tábořiště nacházející se na zelené značce. Tábořiště bylo vybaveno záchody, ohniště, skladem dřeva (s pilou a sekerou) a nacházelo se na výběžku do jezera Lilla Trehörningen. Nebyli jsme zde sami, bylo tady celkem pět stanů, většinou se jednalo o vodáky kteří brázdili jezera na seakajacích. My jsme spali jen pod širákem, naštěstí nelítali komáři (v podstatě jsme ve Švédsku ještě na komára nenarazili). Večer u jezera byl úžasný, úplně se ztišil vítr a uklidnila hladina vody, seděli jsme na kameni a sledovali vycházející hvězdy. Večer byla poté krásně vidět i mléčná dráha.

7. den, 25.8.2019, přesun k národnímu parku Fulufjället

Vrátili jsme se zpět na parkoviště a dnes jsme měli v plánu odpočinkový den spojený s přesunem k národnímu parku Fulufjället. Ono to je sice v měřítku Švédska celkem kousek, ale cca 450km to je.
Jeli jsme krajinou mezi jezery Unden a Vätern, která byla moc příjemná a protkaná sítí cyklostezek. Kolem Örebro jsme najeli do široké, převážně zemědělské krajiny a pokračovali jsme přes Karlskogu směrem na Malung a Sälen. Zhruba od Karlskogy začala být krajina typicky severská, borovicové lesy s břízami s podrostem borůvek a lišejníků po obou stranách cesty. Cesta velice příjemně utíkala, nejkrásnější byla část podél řeky Västerdalälven před městem Sälen - startovním městem slavného Vasova běhu.
Zaparkovali jsme asi 20 km před národním parkem ve vesnici Sörsjön, kde je malé jezírko s molem a parkoviště. Jsou zde i toalety a poprvé ve Švédsku jsou zde komáři.

8. den, 26.8.2019, výlet v NP Fulufjället - 1. den

Přejeli jsme k nástupnímu místu do NP na parkoviště v údolí řeky Göljån a vydali jsme se na cestu vzhůru ke fjälu. Prošli jsme kolem přístřešku (windskyd popř. shelter), který by se dal pro přespání využít. Po 7 kilometrech jsme došli k první chatě Göljåstugan, která je poměrně prostorná. Tato chata slouží k odpočinku v průběhu dne a není určena k přenocování, nicméně za špatného počasí by zde bylo možné přespat. V okolí není vhodné místo pro postavení stanu. Po dalších 5 kilometrech jsme došli na chatu Tangsjöstugan, která nabízí možnost regulérního přespání, kapacita je 12 osob na postelích ve vlastních spacácích. Cena za nocleh 100 SEK, platí se převodem na účet, který byl v chatě uvedený. Chata je vybavena včetně základního nádobí, je však potřeba mít vlastní vařič. Stejně jako všechny ostatní chaty je v přilehlé malé budově toaleta a sklad suchého dřeva s pilou a sekerou. V chatě je možné si zatopit, byla zde dokonce i vyhřívaná sušárna na oblečení. V okolí chaty je možné postavit stan a nachází se zde několik menších jezírek.
Pokračujeme po hlavn ose národního parku k chatě Särnmansstugan, která patří k těm menším. Opět je ale vybavena kamny a měla by sloužit pouze přes den. V okolí je možné postavit stan a je zde i voda ve vzdálenosti cca 200 m. Další chatou na naší trase je největší základna v národním parku Rösjöstugorna, zde je i recepce. Nachází se zde i chata pro přespání, opět za 100 SEK. Nocleh se zde dá i objednat dopředu. U jezera jsou i místa pro stany, pravděpodobně za poplatek. Areál je plně vybavený, je zde i sauna a zázemí pro rybáře.
My pokračujeme dále cca 4 km k chatě Härrsjostugan, která se nachází mezi jezery. V sousední chatě jsou 4 rybáři, kteří si chatu pronajali. My jsme se usadili v odpočinkové chatě a nakonec jsme zde i spali, stan se nám nechtělo stavět (místa zde byla). V noci nás však obtěžoval svým hlukem pravděpodobně plch, který rejdil v konstrukci chaty. Když už jsme byli vzhůru, tak jsme alespoň v noci pozorovali oblohu plnou hvězd s jasně viditelnou mléčnou dráhou. Tomu nám napomohl i fakt, že měsíc nebyl na obloze a neosvětloval okolí.
Během dnešní tůry jsme šli kolem velice pěkných míst pro postavení stanu, které se nacházely většinou u jezer. Je však výhodné postavit si stan v blízkosti odpočinkové chaty, protože je možné využít její zázemí pro vaření případně jako úkryt před deštěm.
Urazili jsme celkem 26 km, terén dovoluje tempo cca 3 km/h.

9. den, 27.8.2019, výlet v NP Fulufjället - 2. den

Po snídani vyrážíme směrem k chatě Lorthån. Cesta se celkem vleče, máme pocit že včera se nám šlo lépe. Chata se nachází poblíž jezera porostlého žlutou trávou, chata je opět menší a je určená k odpočinku v průběhu dne. V okolí jsou místa pro stany, ohniště, toalety, sklad dřeva a voda. Pokračujeme po stezce k vodopádu Njupeskär. Z horní hrany není vidět, musí se sejít na vyhlídkové místo pod vodopádem. Zde je dřevěný široký chodníku ukočený vyhlídkouvou plošinou. Je zde více lidí, protože to je kousek z hlavního vstupu do parku. Když už jsme sestoupali pod vodopád rozhodli jsme se navštívit návštěvnické centrum Naturum, kde jsme alespoň zjistili jak vypadá losí trus a získali jsme mapu NP. Dozvěděli jsme se také, že jsme prošli kousek kolem jednoho z nejstarších stromů na naší planetě - Old Tjikko - starého cca 9550 let. Nám už se vracet nechtělo, ale vy si k němu zajděte.
Vystoupali jsme zpět na náhorní plošinu Fulufjället k chatě Rösjöstugorna a pokračovali k chatě Särmansstugan a odtud jsme začali sestupovat k chatě Brottbäckstugan. Cestou měly být přístřešky, kde jsme měli v plánu přenocovat. Přístřešky jsme sice našli (celkem jsou zde 3), ale u žádného nebyla v blízkosti voda, kterou jsme právě neměli. Rozhodli jsme se tedy pokračovat k chatě Klortjärn, která je u jezera. Tato chata byla opravdu malinká, nehodící se ani na přespání. Naštěstí v okolí jsou asi dvě místa pro stan u jezera, takže jsme nakonec stavěli stan. K chatě jsme dorazili poměrně pozdě, na poslední chvíli jsme vařili večeři a už se začínalo stmívat. Raději jsme měli zůstat na hřebeni u chaty Särnmansstugan a sestup nechat na další den. Urazili jsme celkem cca 27 km.

10. den, 28.8.2019, výlet v NP Fulufjället - 3. den

Moc se nám nechtělo vylézat ze spacáků, takže jsme si trochu přispali. Podívali jsme se však na předpověď počasí, norové hlásí ranní déšť a tak rychle balíme a odcházíme k chatě Risdalen. Cestou spadlo jen pár kapek a mraky se rozpadly. Chata Risdalen je stejně mrňavá jako Klortjärna a navíc zde není ani místo pro stan. S vodou to také není nic moc a s toaletou je to již nahnuté (doslova již potřebuje rekonstrukci). Máme opožděnou snídani a dosušujeme stan, protože vysvitlo slunce. Kolem jedenácté odcházíme k parkovišti, je to ještě 7 km. Cestou překračujeme řeku Göljån po mostě. Všimněte si koryta řeky, toto bylo vyhloubeno při silné povodni v roce 1997, kdy v lokalitě spadly dosud největší naměřené srážky ve švédské historii. Tato povoděň změnila mapu této části NP a vyhloubila velkou strž ve které se nyní nachází potok rozdělený na několik ramen. Při povodni byla také přerušena cesta podél řeky Fulan, nyní se na koncích obou částí nacházejí parkoviště. Do NP se můžete vydat z obou těchto parkovišť.
Po obědě jsme se vydali již autem do městečka Särna, kde jsme nakoupili jídlo na další dny. V Särně se nachází i pěkný dřevěný kostel a poblíž něj i drobný skanzen. Na dnešní večer a celý zítřejší den hlásí zhoršení počasí, které se však poté má zlepšit. Máme v plánu nějak přečkat jeden den v autě (případně na malém výletě pokud počasí dovolí) a poté chceme navštívit oblast Femundsmarky - Grövelsjön.
Přespali jsme v přírodním kempu u řeky Östedalälven. Zde je možné legálně přespat za symbolických 60 SEK na pěkných místech vybavených toaletmi a ohništi. Těchto míst je mezi Särnou a Idre několik, jedná se o takový rozlehlý kemp. Platí se do schránky po vyplnění registračního listu.

11. den, 29.8.2019, odpočinkový den

Tak na dnešní den předpověď počasí neslibovala nic dobrého a protože jsme celkem v horách a nic kloudného se tady za špatného počasí vymyslet nedá, tak jsme si udělali takový odpočinkový den. Polehávali jsme v autě, přeprali jsme si nějaké oblečení a to se snažili v přestávkách mezi deštěm usušit a podobně. Celý den jsme strávili na tábořišti u řeky až navečer jsme se přesunuli nad Idre k oblasti Nipfjället, kde jsme na další den měli vymyšlený výlet.

12. den, 30.8.2019, výlet v oblasti Nipjället

Vyjíždíme k parkovišti Nipfjället a začínáme dnešní celodenní výlet. Prvně jdeme pod horou Nipfjället k chatce Slagubäckskojan a dotud přes sedlo kolem jezírka Slagetjärnen, kde potkáváme poprvé stádo sobů v přírodě. Děláme pár fotek, ale jsou celkem plaší. Ale našli jsme zde poměrně dost morušek, na které jsme dosud narazili pouze ojediněle. Pokračujeme k chatce Ulandsstugan a odtud ještě dále do fjällu směrem k chatce Harundsjön. Došli jsme však pouze cca 3 km k prvnímu jezeru, kde je malá stará chatka u které jsme posvačili a vydali se zpět k chatě Ulandsstugan. Pokračovali jsme dále k parkovišti, tentokrát na opačné straně vrcholu Nipfjället, odkud se nám odkryl pohled na dominantní vrchol Städjan. Ze sedla jsme si udělali odbočku a vystoupali na vrchol Mulen s kruhovým výhledem na okolní pohoří. Vracíme se zpět a za chvíli jsme u horního parkoviště od kterého scházíme po silnici Trollvagen ke spodnímu parkovišti k autu. Cestou potkáváme velké stádo sobů, kteří se pohybují po obou stranách cesty. Podaří se nám udělat pár snímků, sobi nás doprovázejí téměř po celé délce tohoto cca 3 km dlouhého úseku. Je jich zde opravdu hodně. Vprůběhu dnešního dne jsme ušli cca 24 km.
Večer jsme se přesunuli k našemu dalšímu cíli a tím je středisko Grövelsjön. Cestou jsme zastavili u jezírka Hemmosjön, kde jsme přespali.

13. den, 31.8.2019, výlet v oblasti Langfjället, NP Töfsingdalens

Přejeli jsme na parkoviště Grövelsjön a na mapě jsme si vybrali výlet. U výchozího rozcestníku nás zarazila informace o vzdálenosti k chatě Hävlingen a to 13 km. To by znamenalo, že nás dnes bude čekat bezmála 30 km. Zkusili jsme najít nějaký kratší okruh, ale nic se nám tak nelíbilo jako námi vybraná trasa k NP Töfsingdalens. Řekli jsme si, že to zkusíme a kdyby byl terén náročný a my se pohybovali příliš pomalu, tak trasu vhodným způsobem upravíme a zkrátíme. Ale šlo se výborně, cesta nebyla nějak náročná a když jsme prvních 6 km urazili za cca 75 min, tak jsme věděli že to můžeme zkusit dále. Pod horou Storvättehågna jsme kolem jezer dorazili na hranu pod kterou se nám otevřel pohled do údolí pod námi s národním parkem Töfsingdalen. Ten je tvořen řekou, na které jsou jako korálky pověšeny jezírka. Po neznačené, ale dobře vyšlapané stezce (je jako neznačená vedena i v mapách) jsme sešli do údolí přímo k prvnímu odpočinkovému místu. Toto místo bylo krásné, jsou zde dva přístřešky, sklad dřeva, několik ohnišť, záchody a spousta rovného místa. Pěkné místo na případný nocleh. My však pokračujeme dále podél jezer severním směrem k dalšímu místu Sarsjon, kde je opět přístřešek s ohništěm na pěkném místě. V okolí je také několik chat, které jsou uzavřeny. Dále pokračujeme starým borovicovým lesem po okraji NP k jezeru Hävlingen, kde se nachází stejnojmenná chatka. Zde dáváme něco malého k snědku a vypravujeme se na zpáteční cestu k autu. Již více než polovinu cesty máme za sebou.
Zpáteční přechod přes fjäll je sice dlouhý a není tak zajímavý jako stezka podél NP Töfsingladens, ale i tak jsme těch 13 km celkem rychle zvládli. K autu jsme se vrátili po 17. hodině, čili těch 30 km nám zabralo jen 7,5 hodiny. Dnešní tempo bylo poměrně rychlé, ale bylo to dáno i relativně jednoduchým terénem bez kamenných polí nebo mokřadů.
Večer jsme se vrátili na stejné místo jako jsme spali na dnešní den. Večer jsme si udělali oheň. Na zítřek hlásí špatné počasí, takže uvidíme zda se na předpovědi nic nezmění. Ale zítra to vypadá na transportní den.

14. den, 1.9.2019, přesun k NP Sånfjället

Ráno je škaredě a podle předpovědi má minimálně celé dopoledne pršet. Pomalu se balíme a vydáváme se na přesun k NP Sånfjället. Vybrali jsme si cestu přes Idre podél řeky Storån na sever. Po 20 km všaj skončil asfalt a začal cca 25 km dlouhý úsek s nezpevněnou cestou. Bylo by lepší to vzít více po hlavních cestách. Poté jsme již najeli na silnici 311 a pokračovali do Tännås a odtud po ještě lepší silnici 84 k národnímu parku. V Hede jsme se zastavili v obchodě a koupili si maso na gril. Do NP se odbočuje ve vesnici Hedeviken a zbývajících 16 km opět vede po nezpevněné silnici. U koncového parkoviště je několik chat a také farma. Jsou čytři hodiny odpoledne a využíváme trochy času a relativně dobrého počasí a udělali jsme výstup na vrchol Lillfjället. Výstup trvá cca hodinku a z vrcholu je pěkný výhled. Po sestupu jsme si rozdělali oheň na místním ohništi a připravili si k večeři maso - bylo výborné. Na koncovém parkovišti není dovoleno nocovat, takže jsme se na noc vrátili cca 4 km zpět k poslednímu přístřešku.

15. den, 2.9.2019, NP Hamra, přesun na jih

Oproti předpovědi se v průběhu noci změnilo počasí a ráno nás probudil déšť klapající na střechu auta. Zkontrolovali jsme internety a zjistili, že pršet zde bude téměř celý den. V tomto počasí nemá cenu jít na výlet. Volíme tedy přesun jižním směrem, budeme se postupně již vracet k přístavu.
Naplánovaný jsme měli výlet v NP Hamra. Přijeli jsme na parkoviště u hlavního vstupu do parku kolem 9. hodiny a chystáme si snídani. Na parkovišti stály asi 3 campery, včetně jednoho modrého německého se kterým jsme se potkali včere odpoledne u NP Sanfjallet.
Kolem 10. hodiny se vydáváme na procházku po NP. Kousek od parkovitě se nachází pěkné infocentrum, s mapami a informacemi o parku. Vydáváme se jako první na žlutý okruh, který vede kolem jezera a vrací se zpět kolem mokřadů s cílem opět u infocentra. Dále pokračujeme po červené trase, která vede napříč celým parkem. Hned naproti infocentru jsou nádherná místa pro přípravu ohně. Jedno je kousek stranou na dřevěné terase přímo nad mokřady. Strašně se nám líbí, jak je to zde udělané. My ale pokračujeme a postupně překonáváme jeden mokřad za druhým. Cestou v lese sbíráme spoustu brusinek a jdeme kolem pěkného přístřešku na břehu jezera. Opět je vybaven i ohništěm a dalo by se zde i krásně přespat. Pokračujeme dále až za konec modrého okruhu. Jdeme i kousek dále podél řeky Svartån, ale toto pokračování je již stále stejné, mysleli jsme že bude více sledovat koryto řeky. Takže to otáčíme a cestou zpět jdeme po modrém okruhu k rozhledně. Z té je celkem pěkný výhled na okolní mokřady, který nám však trochu pokazilo hřmění v dáli. No nic, bereme nohy na ramena a běžíme po modrém okruhu a stíháme to tak tak do dalšího přístřešku. Přišel silný déšť, ten jsme strávili svačinou pěkně ukrytí. Po cca hodině déšť ustal a my se mohli vydat na další pokračování. Terén a okolní rostliny byl však nasáklý vodou a ta se nám postupně vpíjela do bot a kalhot. Pak už jsme byli durch mokří, takže to už nemělo cenu řešit a vrátili jsme se přes fialový okruh zpět k autu. Ušli jsme cca 15 km.
Odpoledne jsme se vydali k přesunu směrem na jih, budeme se už postupně vracet k přístavu. Nakonec jsme dojeli až k odpočívadlu na silnici E45 u jezera Hänsjön kousek severně od města Torsby. Je to klasické odpočívadlo se záchody, není zde zakázáno kempovat a je zde cca 5 camperů. Přijeli jsme celkem pozdě, takže pouze nezbytná hygiena na jdeme spát.

16. den, 3.9.2019, výlet o oblasti Glaskogen

Ráno se přesouváme dále na jih přes města Torsby a Arvika do přírodní rezervace Glaskogen, kde máme vymyšlený výlet. Počasí opět nic moc, ale zatím neprší. Pršet však začalo jakmile jsme vjeli na území rezervace. Na infocentru u kempu jsme ověřili námi vybranou trasu a přejeli jsme na nástupní místo u jezera Lelången. Od infocnetra to bylo po křivolaké šotolinové cestě plné zatáček, prudkých sjezdů a výjezdů. Zaparkovali jsme na parkovišti a vydali se na výlet podél východního břehu jezera Lelången. Po cca 4 km chůze jsme došli k přívoz přes jezero. Na každé straně je loďka, na břehu je budka s plovacími vestami. Pokyny zní, že má být na každém břehu ponechána loď. Takže společně s Katkou odjíždíme na druhou stranu pro druhou loďku, poté se vracíme každý ve své loďce. Mezitím dorazil ke břehu pár Holanďanů, které jsme cestou předešli. Jednu loď necháváme zakotvenou a ve 4 jsme se přepravili na druhou stranu. Pěkný zážitek, kvůli kterému jsme tuto trasu měli vybránu. Přívoz překonává jezero v šířce cca 170 m. Za přívozem pokračujem po značce a míjíme šotolinovou cestu. Protože počasí není ideální, tak volíme nejkratší návrat po šotolinové cestě zpět k autu. Původní plán byl následovat značku, ale to by bylo zdlouhavé, navíc jsme již promočeni.
Jen co jsme se vrátili k autu, tak se déšť uklidnil. Natáhli jsme šňůru a dali se do velkého sušení, protože jsme měli vše mokré. V mezičase jsme se i okoupali v jezeře a protože se nám sušilo dobře a sluníčko i občas svítilo, rozhodli jsme se rozdělat oheň a ugrilovat si kuřecí špalíky, které jsme si včera koupili. Vše jsme stihli akorát, uklidili jsme po sobě ohniště a grilovací potřeby, sedli do auta a začalo pršet.
Dnes nás čekal již jen další přesun na jih, pokračovali jsme po té úžasné šotolinové cestě plné zatáček k silnici č. 172 na Årjäng. Za jednou ze zatáček jsme museli celkem rychle brzdit, protože před námi stála uprostřed silnice losice. Proběhl asi třívteřinový pohled z očí do očí a losice odběhla po okolního lesa. Pěkný zážitek.
Večer jsme dojeli na parkoviště u Skåpafors, je to pěkné místo u vody, je tady pláž, molo a záchody.

17. den, 4.9.2019, Haverud, Stromstad, Tanumshede

Po snídani jsme dali rychlou koupačku v jezeře, voda byla teplá, ale vzduch měl cca 12 stupňů. Poté sedáme do auta a jedeme směrem poloostrov Högsbyns u jezera Råvarp. Zde se nachází skalní rytiny, které jsme si prohlédli. Dále byla naším cílem technická zajímavost v obci Håverud. Zde byl na Dalslandském kanále vybudován akvadukt, který převádí vodní cestu nad úzkou soutěskou s vodopádem. V další úrovni probíhá ještě železnice a o úroveň výše ještě silnice.
Vracíme se zpět po úzké klikaté silnici směrem na sever. Tato silnice je samá zatáčka, kopec nahoru a dolů, to vše na délce cca 10 km. Směřujeme na západní pobřeží, kde máme vyhlídnutý cíl u města Strömstad. Cca 6 km severovýchodně se kousek od dálnice u vesnice Blomsholm nachází kamenná loď, údajně druhá největší ve Švédsku (na délku má cca 50 m). Jdeme se na ní podívat, je na malém pahorku na okraji pole. Na protější straně silnice je pohřebiště s dvěma výraznými mohylami a kamenným kruhem (největším v Bohuslånu). Bohužel nám již silně prší, přesouváme se dále po dálnici E6 na jih k Tanumshede, kde si jdeme prohlédnout skalní rytiny. Nejprve stíháme těsně před zavíračkou místní muzeum (nové a pěkně udělané) a poté se přesouváme do terénu. Prohlédli jsme si lokality Vitlycke a Aspeberget. Škoda že nám nepřeje počasí, v dešti nemá smysl se vypravovat ještě na další lokality, jsme již dost promočení. Zase příště až pojedeme někdy okolo.
Protože stále prší a nemá cenu podnikat další výlety, jdeme se schovat do IKEA u Uddevally. Dáváme si i večeři, kafe a porovnáváme sortiment s naším. Je to v podstatě téměř stejné.
Večer jsme se přesunuli na parkoviště za vesnicí Lanesund, zítra chceme pokračovat na malý výlet u pobřeží Bohuslånu. Bohužel počasí nemá být moc dobré, takže uvidíme.

18. den, 5.9.2019, Fiskebäckskil, přesun do NP Store Mosse

Ráno neprší, takže se balíme a přejíždíme cca 20 km do přístavního městečka Fiskebäckskil, které se nám podle mapy líbilo. A taky že jo, že všech podobných přístavních vesniček je tato asi nejpěknější. Vrcholu nad vesnicí dominuje větrný mlýn a u zálivu jsou nasládány loďky. Z Fiskebäckskilu lo Lysekilu jezdí lodě pouze s pasažéry, auto zde nepřevezete. Děláme si malý okruh přístavem i osadou Östersidan na protějším břehu. Začíná pršet, takže zahajujeme přesun k NP Store Mosse. Parkujeme nejprve u hlavního vstupu a jdeme se podívat do centra Naturum, které je však uzavřené (mimo seezónu pouze Ne, Po a Út). Začíná nám opět pršet, ale měla by to být pouze krátká přeháňka. Přejíždíme k nástupnímu místu Kittlakull a jdeme po oranžovém okruhu (délka cca 6,2km). Jedna část je vedena po pískovém násypu v lese, druhá část okruhu je vedena po dřevěných chodnících přímo přes rašeliniště. Je již celkem pozdní odpoledne, slunce je nízko a pokud zrovna svítí tak vše pěkně obarvuje.
Vracíme se zpět a u výchozího místa rozděláváme oheň, budeme opět grilovat. Naštěstí jsme měli v autě železnou zásobu suchého dřeva, není zde dřevník a dřevo u ohniště bylo po deštích hodně mokré. Spát budeme přímo na tomto místě, oficiální tábořiště se nachází o cca 200 m déle. Jinak jsou zde toalety a mapa.

19. den, 6.9.2019, NP Store Mosse, přesund k přístavu, trajekt

Přejíždíme k hlavnímu vstupu do parku a vydáváme se na část červeného okruhu východním směrem. Ještě než cestu zahájíme, jdeme se podívat na hlavní vyhlídkovou věž. Červený okruh vede okolo celé hlavní části parku a má 12 km, my jsme se vydali pouze na jeho část směrem k jezírku Svartgölen. Prošli jsme kolem vedlejšího vstupu do parku Ostra Rockne a dále pokračovali po modré značce k jezírku. Jakmile jsme opustili les, je cesta k jezírku tvořena širokým povalových chodníkem nad rašelištěm a ukončena odpočinkovým místem na břehu jezírka. V rašelině jsme objevili i malé masožravé rostlinky. Tento úsek cesty je pěkný a zajímavý, což se nedá moc říct o úseku červené trasy mezi hlavním a vedlejším vstupem do parku. Zpátky jsme využili také část žlutého okruhu, který vede borovým lesem.
Zpátky k autu jsme se vrátili kolem 11. hodiny a jelikož jsme měli ještě celkem čas tak jsme si přejeli na jižní vstup do parku Lövö, odkud jsme ještě obešli modrý okruh dl. 5,2 km. Zajímavá je především střední část okruhu, kde trasa kříží drobnou říčku a prochází se rašeliništěm.
Poté jsme se již začali přesouvat k trajektu, který nám jede v 22.30 z Ystadu. Na oběd a poslední koupel jsme si zajeli k moc pěkné pláži u jezera Nästasjön. Je zde krásný trávník, toalety, molo, lavičky a ohniště. Oficiálně je zde zajázáno táboření a chybí zde dřevo na oheň. Na mole nejsou schůdky, takže do vody je třeba se spustit, což chtělo trochu odvahy (vzduch 13 stupňů, voda teplejší ale nedosahovala teploty v jiných jezer, voda je nahnědlé rašelinové barvy, ale čistá).
Přesun ja jih proběhl po dálnici směrem na Helsingborg a Malmö, cestou jsme si udělali krátkou odbočku do města Lund. Zde jsme si v rychlosti prohlédli katedrálu a její kryptu. Projeli jsme kolem Trelleborgu a na jižním pobřeží se zastavili ve vesnici Smygehamn u majáku.Ten je vřejně přístupný a dá se vystoupit na jeho nevysoký vrchol (výška pouze cca 20 m).
Večer jsme se nalodili na trajekt do Swinoústí, tentokrát jsme jeli se společností Unity Line. Jako vždy jsme si nabalili do batohů spacáky a krimatky s cílem během noční plavby se vyspat v místnosti se skládacími křesly. Tato místnost zde byla pouze jedna malá a spaní na zemi zde bylo zakázáno. Dokonce bylo zakázáno i použití polštáře a deky na sklopných křeslech. Snaha vypudit návštevníky do barů a nebo kajut zde byla evidentní, čemuž přispívala i hlasite puštěná televize ve spací místnosti, která běžela celou noc. Takže se společností Unity Line už nikdy více, raději Polferries, která je z tohoto hlediska daleko přátelštější a nikdy jsme neměli s přespáním problémy.

20. den, 7.9.2019, přesun přes Polsko domů

Vzhledem k tomu, že jsme se v noci na trajektu nevyspali, tak jsme hned ráno udělali cca 3 hodinovou přestávku na odpočívadle spojenou se snídaní a cca 2h krátkým spánkem v autě. Poté jsme již tahem jeli domů. Původně bylo v plánu ráno navštívit maják a pevnost ve Svinoústí, vzhledem k nevyspání jsme však raději toto přesunuli na jindy a před cestou se trochu prospali.

Švédské národní parky

V rámci našeho výletu jsme měli v plánu navštívit národní parky, které budou v dosažitelné vzdálenosti. Původně jsme chtěli dojet po úroveň Ostersundu, nakonec jsme však skončili trochu jižněji a i tak bylo přesunů poměrně dost.
Podařilo se nám postupně navštívit NP Söderåsen, Tiveden, Fulufjället, Töfsingdalen, Sånfjälet, Hamra a Store Mosse a poté několik přírodních rezervací, který je ve Švédsku opravdu hodně a jsou v nich značené turistické stezky.
V každém národním parku se nachází nějaký hlavní vstup do parku, kde je informační centrum s možností si vzít publikaci s mapou parku a informacemi o délkách tras a zajímavostech. U některých parků je vybudováno centrum Naturum, kde je i zdarma přístupná přírodní expozice. U každé ze vstupů do parku se nachází parkoviště, vždy vybavené toaletami a ve většině případů i dalším zázemím - přístřešky, ohniště (v případě NP téměř vždy se zásobou suchého dřeva), mnohdy i se zdrojem vody. V parku se poté nacházejí drobné přístřešky (windskyd) u kterých bývají ohniště (někdy chybí dřevo). Dále jsou v parcích vyznačena místa pro táboření, kde je pěkný rovný plac pro postavení stanu, bývají zde i toalety a bývá zde i ohniště. Pokud chcete takové místo využít, raději je lepší vzít si do batohu pár polínek suchého dřeva pro případ, že na odlehlém tábořišti nebude k dispozici. Toalety bývají téměř bez vyjímky suché, vybavené však toaletním papírem a desinfekčním prostředkem na ruce.
Značení stezek je příkladné a odpovídá mapám, které jsou zdarma k dispozici na vstupech do parku. Trasy jsou ve většině případů i zanesené do podkladů aplikace Mapy.cz, někdy vyznačeny červenou linkou, mnohdy vyznačené pouze jako stezky. Poloha však odopovídá.
Na parkovištích na vstupech do NP bývá ve většině případů zakázáno kempovat a spát v camperech. Toto bývá občas porušováno.

Horské chaty (NP Fulufjället a okolí středisek Grövelsjön a Nipfjället)

V horách jsou k dispozici odpočinkové chaty, které se nacházejí na turistických stezkách ve vzdálenostech cca 6 km. Tyto chatky jsou určeny pro odpočinek přes den, jako úkryt před špatným počasím a slouží také v zimním období. V těchto chatkách je zakázáno přenocování, pouze v naléhavých případech je to povoleno. Chaty bývají vybaveny lavicemi a kamny včetně šňůr na sušení prádla. Poblíž chaty se vždy nachází drobnější stavba se záchody a zásobou suchého dřeva. To je nutné si nařezat, nicméně pila i sekyra jsou k dispozici. V případě špatného počasí je možné se v chatě skrýt, zatopit i usušit věci. Pro tento případ si vemte s sebou prostředky na rozdělání ohně (včetně pevného podpalovače, mnohdy bývá na chatách trocha tekutého podpalovače, ale není to pravidlem). Podle pokynů by se v chatách mělo dřevem šetřit, protože je doplňováno pouze jednou za sezónu a slouží zejména v zimním období. V případě vícedenního přechodu však tyto chaty nabízejí možnost přerušení cesty v případě špatného počasí a možnost vysušení výbavy.
Poblíž chaty lze ve většině případů nalést i vhodná místa pro postavení stanu a v blízkosti také bývá zdroj vody. Švédové zákaz spaní v těchto chatkách respektují a stavějí si stany poblíž, nicméně chatu do pozdního večera využívají jako zázemí.
Dále se v NP Fulufjället nachází i chaty určené k přespání, kde noc stojí ca 100 SEK. Chaty bývají bez obsluhy a platí se převodem na účet uvedený v chatě. Tyto chaty bývají větší a jsou vybaveny postelemi s matracemi. Nicméně je potřeba mít spacák a karimatku. Bývá zde i kuchyň se základním nádobím, je však nutné mít palivo a vařič. Co se týče dřeva, platí to samé jako v případě odpočinkových chat.
Ve většině případů je možné k přenocování využít i přístřešků (windskyd), bývá zde prostor tak pro dvě osoby. V blízkosti bývá ohniště. Někde bylo i dřevo, sekyra, pila a toalety, ale nemusí to být pravidlem.

Autor: Roman	Počet zobrazení: 613 x
Vloženo: 28.12.2021	Upraveno: 31.12.2021