Cestopis | Tisk článku | Komentáře k článku [0] |
Jarní krátká dovolená s koly, při které jsme se jeli podívat na některé jarní cyklistické klasiky přímo do centra dění. Samozřejmě jsme si i slavná stoupání vyjeli a opravdu to stojí za to. |
Z domu jsme vyrazili v pátek 29.3. kolem 13. hodiny a jeli jsme skrz celou republiku směrem na Rozvadov a dále do Německa. Kolem desáté hodiny jsme byli přibližně uprostřed Německa, auto jsme předělali do spací úpravy a rozhodli jsme se na odpočívce trochu vyspat a odpočinout si. Nakonec tato přestávka zabrala cca 7,5 hodiny, ale krásně jsme se vyspali. Ráno jsme pokračovali, provoz byl minimální a kvalita dálnic perfektní.
Do Belgického městečka Thieu jsme dorazili kolem 11. hodiny, vytáhli jsme kola a vydali se na malý výlet podél historického vodního kanálu. Kanál zde překonával pomocí 4 lodních výtahů zapsaných na seznam UNESCO rozdíl cca 60 m výšky mezi hladinami. Celá vodní trasa byla budována na konci 19. století a dokončena po první světové válce. Dojeli jsme až k soutoku a zpět jsme jeli podél nového kanálu, kde je obdobný výkový rozdíl překonáván pomocí jediného výtahu z pozdější doby. Tento výtah je v provozu a podařilo se nám jej vidět v činnosti.
Protože jsme měli ještě stále dost času, vydali jsme se na výlet podél řeky do městečka Havre a dále po okloních vesničkách. Silničky mezi obcemi jsou vedeny přes pole, jsou úzké a není na nich téměř žádný provoz. Některé úseky jsou však dlážděné žulovými kostkami, což není zrovna pohodlné.
Večer jsme navštívili městečky Ypry, kde jsme si prošli centurm města a obvod v místě bývalých hradeb. Je zde, stejně jako v okolí, spousta vojenských hřbitpvů z 1. světové války.
Už za tmy jsme se přesunuli na místo našeho noclehu pod kopec Kemmelberg, kde by se zítra měl rozhodovat závod Gent-Wevelgem. Dopravní zančení pro zabezpečení závodu zde již bylo rozmístěno, na spoustě míst bylo zakázáno stát, takže bylo problematické najít vhodné místo. Ale nakonec se nám jej podařilo najít, nebyli jsme zde sami.
Ráno jsme se vydali na cyklovýlet po okolí města, na křižovatkách už stáli policajti a usměrňovali dopravu. Vydali jsme se směrem na Ypry po cyklostezkách mezi poli. Cyklotras je zde spousta a jsou číslované. Bohužel čísla nejsou uvedena v naší mapě, takže se zde špatně orientujeme a musíme se každou chvíli koukat do mapy kudy pokračovat. Jsou zde značeny i okruhy po trase závodu Gent-Wevelgem.
Cestou jsme navštívili pár vojenkých hřbitovů, jeli jsme se podívat i na německé zákopy Bayern Wald - dovnitř jsme se však nedostali, někde je potřeba zakoupit lístek a poté projít turniketem.
Poté jsme se vrátili k našemu autu, uvařili si oběd a vydali se sledovat závod Gent-Wevelgem. Jedná se o jednorázový silniční závod, jehož podstatná část se koná v okolí veniček Kemmel, Loker a v okolí Yper. Trasa se zde různě klikatí a pro letošní rok organizátoři v hlavním mužském závodě připravilli trať se dvěma výjezdy na kopec Kemmelberg, pokaždé z jiné strany. Toto místo je i divácky atraktivní, cesta zde prudce stoupá a navíc je dlážděná. Podél trati byly připraveny plůtky a na vše dohlíželo množství organizátorů. Daným úsekem projíždělo v průběhu dne více závodů, současně jely ženy a muži do 23 a do 19 let. Takže na Kemmelberg každou chvíli nějaký závod stoupal.
Po prvním průjezdu hlavního závodu jsme se přesunuli na druhou stranu kopce zhlédli i druhý výjezd.
Po návratu k autu jsme se opět převlékli do cyklistického a vydali se na zdolání Kemmelbergu. Je to celkem náročné, ale zvládli jsme to. Poté jsme se vydali ještě na další cyklookruh po okolí, částečně jsme se drželi trasy závodu, který je opravdu namotán po okolí a vede po úzkých zeměldělských silničkách mezi poli a přes několik osamocených kopců podobných Kemmelbergu.
Večer jsme se přesunuli severně od městečka Popperinge, kde jsme u lesa na parkovišti výchozište turistických tras přespali.
Ráno jsme se přesunuli do Oostende, bylo poměrně chladno a lepší počasí mělo být odpoledne. Takže jsme se rozhodli navštívit muzeum atlantického valu (Raversyde Atlantikwall) jižně od centra podél pobřežní silnice. Muzeum je rozděleno na dvě části historických dějin a ukazuje obranu pobřeží za první i druhé světové války. Vše je doplněno spoustou fotografií a videí, některá jsou perfektně názorné a některé hrají na city. Muzeum je poměrně rozsáhlé, strávili jsme zde tři hodiny a to jsme zdaleka neposlouchali veškeré informace z audioprůvodce.
Odpoledne jsme se vydali na okružní cyklojízdu podél pobřeží, cestou na sever jsme jeli více vnitrozemím a zpět jsme se vrátili podél pobřeží. Naším cílem by most přes dálnici k pobřežním dunám u města Blankenberge. Celkem naše vyjížďka měla cca 60 km, které byly naprosto rovinaté, většinou vedené podél různých vodních kanálů. Nicméně trochu náročné nám to dělal silný severní vítr, cestou zpět po pobřeží jsme tak téměř jen brzdili.
Večer jsme se přesunuli na parkoviště u vesnice Damme kousek severně od města Brugy. Zde jsme přespali na parkovišti.
Ráno jdeme na prcházku po vesničce Damme, která je bývalou pevností s vodním příkopem, jehož tvar je zřetelný v krajině dodnes. Nyní je vesnice příjemná, klidná s pěkným centrem a částečně zřízeným kostelem, jehož věž se dá navštívit a rozhlédnout se po okolí. Bohužel v době naší návštěvy bylo ještě zavřeno.
Předpověď počasí slibovala na dnešek silný déšť a proto jsme se rozhodli dnešní den strávit procházkami po městě. Jako první jsme vyrazili do města Bruggy, kde jsme si prošli centrum města s kanály a vodními cestami. Bruggy nám přišly takové klidné, o rozruch se staraly pouze skupiny turistů (v čele s asiaty). Pouze lehce nám sprchlo, nic zásadního se prozatím nedělo.
Přesunuli jsme se do města Gent, kde jse si také prošli historické centrum města. Gent nám přišel daleko živější, pulzující. Nevíme, zda to nebylo dáno přítomností tramvají v centru - spíše to bylo dáno větším počtem lidí a cyklistů a větším množstvím moderních prvků architektury.
K autu jsme se vrátili právě včas. Už když jsme se k autu blížili začalo se ozývat dunění hromů, jen co jsme sedli do auta přišla pěkná průtrž i s kroupami. Takže předpověď počasí nakonec očekávaný déšť přinesla.
Večer jsme si po dešti udělali ještě menší procházku mezi poly a válečnými bunrky u vesnice Munte, opět jsme to zapíchli na parkovišti u východiště turistických cest.
Ráno jsme jeli do Oudenaarde do infocentra, potřebovali jsme si koupit cyklomapu okolí tohoto města. Poté jsme si vybrali kemp Visvijvers Nukekre severně od Ronse, v blízkosti centra závodů v okolí Oudenaarde, kde jsme se rozhodli strávit dvě noci.
Ubytovali jsme se a jeli jsme na výlet přes Ronse na stoupání Knokteberg, kudy dvakrát projížděl závod Dwaars door Vlaanderen (a také jednou jeho ženská podoba), který se koná ve středu mezi závody Gent-Wevelgen a Okolo Flander.
V průběhu dne jsme si i projeli pár kopců v okolí, Kruisberg, Oude Kwaremont, sjeli jsme Paterberg a pod.
Večer jsme ještě zvládli vycházku po okolí kempu.
Ráno byla celkem zima, takže jsme se vypravili na plánovanou návštěvu centra závodu okolo Flander, které se nachází v Oudenaarde. Muzeum přibližuje historii závodu, jsou zde různé artefakty z historie cykllistiky v Belgii a také informace o proměnách trati závodu v průběhu let. Nesmí pochopitelně chybět jména všech dosavadních vítězů a prodrobné profily nejslavnějších bergů. Celkem jsme v muzeu strávili tři hodiny.
Do kempu jsme se vrátili kolem druhé hodiny a to byl tak akorát čas na to, abychom se opět jeli projet po několika kopcích v okolí. Vybrali jsme si trasu ve východní části, zdolali jsme např. Taaienberg.
Večer jsme opět stihli procházku po okolí kempu.
Ráno jsme se přesunuli z kempu k oblasti Oude Kwaremontu, abychom si zde vybrali místo, kde zaparkujeme auto v dostatečném předstihu před nedělním závodem. Oblast se již začala v průběhu pátečního dopoledne plnit karavany, podařilo se nám najít poměrně pěkné skryté místečko v dochozí vzdálenosti k Oude Kwaremontu.
Následoval výlet po okolí, jeli jsme podél Scheldy do Oudenaarde,ale udělali jsme si odbočku přes slavný Koppenberg, což je jedno z nejnáročnějších stoupání v okolí. Tento dlážděný kopec s místy až 22 % sklonem se nám podařilo překonat a projeli jsme přes Oudenaarde podél řek a zamířili na sever od města, celé město jsme poté objeli přes blízké vesnice severozápadním směrem od města anakonec se vrátili zpět k řece Scheldě.
Přes Nieuwe Kwaremont jsme dojeli k našemu autu a večer jsme se šli ještě projít po okolí, zamířili jsme k Oude Kwaremontu, kde se již vše připravovalo na neděli, plůtky již byly připraveny, velkoprostorové stany a pódia postaveny, obrazovky nainstalovány. Vybrali jsme si místo, kam se v neděli půjdeme dívat na závod a šli se uklidit do našeho auta.
Ráno vyrážíme po stezkách do nedalekého Tournai, kde očekáváme pěknou katedrálu Notre Dam. Cesta po venkovských silnicích (opět dobře značená) je příjemná a dobře ubíhá. Kolem poledne jsme v Tournai. Katedrála je v dlouhodobé rekonstrukci, kolem jsou informační panely. Nahlédli jsme i dovnitř katedrály a v celé její polovině probíhaly statické zajišťovací práce.
Jinak centrum Tournais není nic moc, přímo v okolí katedrály se nachází asijská tržnice. V porovnání s ostaními belgickými městy není centrum tak pěkně upravené.
Zpáteční cestu jmse zvolili po cyklostezce podél řeky Scheldy. Je to sice po rovině, ale děsně se tato cesta táhne. Doplnili jsme zásoby, zavezli je do auta a jeli ještě nalehko zkusit některé další hellingeny. Já jsem si dal ještě jednou Oude Kwaremont a poté Paterberg. Katka se nakonec odvážila Paterberg také vyjet, takže jsem jel ještě jednou s ní. Zvládla to!
Dnes se v okolí konala cyklistická vyjížďka po trati Ronde. Všude byla spousta cyklistů s číslama, křižovatky byly zajištěné, organizace perfektní. Pochopili jsme, že byly připraveny tři trasy 139km, 174km a 229km. Ta dlouhá varianta musela být teda hodně náročná.
Dnešní den jsme se šli dívat na nejznámější a nejcenější jarní klasiku - Okolo Flander. V Belgii je to obrovský svátek, kolem trati bývá až milion diváků. V podstatě je to velká párty, lidé sedí v trávě podél trati, mají skládací stoličky, jídlo, grily. Podél trati jsou na nejzajímavějších místech velkoplošné obrazovky na kterých můžete sledovat průběh závodu. Díky tomu, že závod je namotán na celkem malém prostoru, balík závodníků daným místem projíždí i několikrát v průběhu dne. My jsme byli na trati na slavném stoupání Oude Kwaremont v jeho horní části.
Letos vyhrál Alberto Bettiol, reakce publika byla obdobné jako v případě vítězství Valverdeho na MS v Innsbrucku. Všichni se objímali, ať to byli Francouzi, Italové nabo Španělé.
Po skončení závodu jsme se vydali na dlouhou cestu domů.
Síť cyklotras v Belgii je opravdu hustá, zvlášť v oblasti Flander. Systém značení je jiný než u nás, nejsou číslovány celé dlouhé úseky cyklotrasy jedním číslem, ale každá křižovatky cyklotras má své číslo. Od sousedních křižovatek je poté provedeno značení k tomuto bodu. Značení je perfektní, tabulka je před každou obdočkou. Pouze párkrát se nám stalo, že tabulka chyběla a my jsme přejeli odbočku a museli se kousek vracet. Na každém bodě je poté tabulka s číslem konkrétního bodu a základní směry ke všem sousedním bodům.
Pro zorientování tak potřebujete mapu, kde jsou uvedeny čísla bodů. Tuto mapu koupíte v turistických informačních centrech, stojí 6 Euro. Poté si vymyslíte trasu, poznačíte čísla průjezdních bodů a můžete vyrazit. Vždy směřujete k jednomu číslu, jakmile na něj dorazíte podíváte se do poznámek které další číslo máte sledovat a tak pořád dokola. Je to jednoduché a rychlé.
Síť cyklotras je zaznačena i v aplikaci Mapy.cz, ale nejsou zde zaznačena čísla křižovatek. V terénu jsou dále značené i lokální cyklotrasy (okruh Eddyho Merxcxe a pod.), ale kde jsou jejich trasy zaneseny v přehledné mapě nevíme, v mapě z turistických informací nejsou.
Většina cyklotras je vedena po mále frekventovaných silnicích s dobrým povrchem. Podél hlavních silnic jsou vedeny v obou směrech cyklostezky, případně jsou vyznačeny cyklopruhy po krajnicích. V oblasti Flander je spousta cyklotras vedených po úzkýh silnicích mezi poli. Povrch bývá dobrý, ale hodně často narazíte na betonové vozovky, které mají spáry a tak to trochu drncá. Ale není to nic tragického, daleko horší mohou být dlážděné úseky. Kostky nejsou drobné jako u nás, ale do troch větší s pořádnými spárami ve kterých se občas uchytí i tráva. Jízda po tomto povrchu s Vámi již opravdu zatřese.
V oblasti Flander se nacházejí takzvané hellingeny. Jedná se o krátká stoupání vedené po úzkých silnicích mezi poli, které jsou slavné díky cyklistickým závodům, které se zde na jaře v úvodu sezóny jezdí. V mapě jsou tato stoupání vyznačena včetně jejich maximálních sklonů. Některá tato stoupání jsou vedena po dlážděných úsecích, což je dělá ještě náročnější a za mokra mnohdy nesjízdné.
My jsme se do Belgie vydali právě v době konání tzv. jarních klasik. Závody se jezdí v neděli a poté ve středu. Největším, nejsledovanějším, nejtežším a nejprestižnějším závodem z jarních klasik je Okolo Flander - tzv. Ronde. V týdnu mu předchází středeční Dwaars door Vlaanderen a v neděli před Ronde se koná závod Gent-Wevelgem. Naopak týden po Ronde neméně slavné Paříž-Roubaix slavné díky svým kostkovaným úsekům v severní Francii.
Přípravy na Ronde začínají dlouho dopředu, v den závodu je podél trati až milion diváků, podél trati jsou velkoplošné obrazovky, stánky s občerstvením a stany pro VIP hosty a sponzory. Trasa závodu je namotána po kókolních kopcích, některé kopce se v průběhu dne jedou i vícekrát. Navíc se konají i samostatné závody žen a mužů do 23 let. Takže po trati každou chvíli projíždí kolona vozidel a mezi nimi i závodníci. Závodem Okolo Flander žije celá Belgie a podle toho to také vypadá.
Autor: Roman | Počet zobrazení: 498 x |
Vloženo: 28.12.2021 | Upraveno: 28.12.2021 |
Cestopis | Tisk článku | Komentáře k článku [0] |