Zakarpatská Ukrajina 2007

Využili jsme shodného termínu konání křesťanských a pravoslavných Velikonoc a vyrazili v osmičlenné skupince na Zakarpatskou ukrajinu do oblasti Verchovina, kterou jsme si vyhlédli při naší loňské cyklovýpravě.

1.den, 5.4.2007, noční přesun na východ Slovenska

Tentokrát se nás na nádraží v Ostravě sešlo osm. My tři, P3, Poldi a Bohdana s Terkou. Rychlíkem Beskyd jedeme do Žiliny, kde máme v plánu přesednout na rychlík IC Gerlach do Košic. Tentokrát problémy nastaly brzy, rychlík je povinně místenkový a žádné volné místenky již nejsou. Jsme nuceni koupit si místenku ve vlaku, pochopitelně s příplatkem (80,— Sk za místenku, 100,— Sk příplatek). Průvodčí pro nás poté našel volná místa a všechny nás posadil. Na tento rychlík tedy doporučujeme koupit místenky dříve, dají se koupit i u nás. V Košicích máme chvilku času a kupujeme si jízdenky z Čierne nad Tisou do Čopu (celkem 310,— Sk).

2.den, 6.4.2007, přejezd na Ukrajinu - Beskid - Verchnyj Studenyj - Roztoka

Dále pokračujeme osobním vlakem, kde nás celkem příjemná průvodčí naviguje a upozurňuje nás, že máme rychle přestoupit do vlaku jedoucího přes slovensko—ukrajinské hranice. V Čierne nad Tisou na nádraží probíhá slovenská hraniční kontrola, v Čopu nás převedli do celní budovy, kde vyplňujeme bumážky a po jednom přistupujeme k okénku. Tradičně jsme tázáni kam jedeme, co tam budeme dělat a kde budeme spát. V nádražní hale nás ihned oslovuje starší ošuntělý pán s nabídkou výměny peněz. Kurz je 6,30 ukrajinských hřiven (dále UH) za 1,— €. Tento kurz je lepší než jsme měli loni v létě, na osobu si měníme 25,— €. Následuje kupování jízdenky do stanice Beskid na rychlík odjíždějící v 5.43 Celkem stály jízdenky 62,— UH (7 dospělých, 1 dítě). Tento rychlík je celkem pohodlný, sedadla jsou čalouněná a je relativně prázdný. Součástí byl i jídelní vůz, který jsme však nenavštívili. Bohužel se záchody nacházely pouze na začátku a na konci vlaku (jeden byl v jídelním voze a byl čistější než ten druhý). Vystupujeme ve stanici Beskid, která se nachází hned za hraničním hřebenem oddělujícím bývalé polské a československé území za první republiky. Dnes tento hřeben odděluje Zakarpatskou oblast od Lvovské. Od stanice vycházíme zpět k portálu tunelu, zvolili jsme ale špatnou cestu, protože jsme vystoupali na jeden vršek, ze kterého jsme poté museli zase sestoupat níže. Od stanice jsme se měli vydat více vlevo. Scházíme do vesnice Verchnyj Studenyj, v závěru vesnice se nachází lyžařské středisko a pár restaurací, které jsou ale pravděpodobně otevřené pouze v zimní sezóně. Ve vesnici se převážně nacházejí dřevěné domky, silnice je nezpevněná. Ve spodní části se nacházejí dva kostely — jeden je velký a nový, druhý menší a starší se nachází na druhém břehu potoka. Poblíž je také škola a obchod, kde si kupujeme pivo a nanuky. Poté pokračujeme výstupem na menší hřebínek západně od obce, přes kopec s kótou 1009 m.n.m. pokračujeme po hřebínku východně od obce Roztoka. V dálce již vidíme zelený penzión, ve kterém jsme strávili jednu noc loni v létě. Penzion byl zavřený, museli jsme zabouchat ze zadní strany, aby nám majitelé otevřeli. Měli sice přes svátky zavřeno, ale když zjistili že nás bude osm, tak otevřeli. V restauraci si dáváme pivo a domlouváme se na dnešní večeři. Máme výbornou slepičí polévku, jako hlavní jídlo bramborovou kaši s opečenou klobásou nebo pečenými žebry, jak kdo chce. Domluvili jsme se na ceně 50,— UH za osobu a noc. Rozhodli jsme se tady strávit dvě noci, na zítřejší večeři jsme si objednali boršč a pelmeně. Poté proběhlo pár koleček vodky s majiteli penziónu a zároveň jsme byli pozváni na slavnostní svěcení pasky, které bude probíhat v neděli hodně brzy ráno.

3.den, 7.4.2007, Rička - Potik - Bukovec

Dnes nás čeká výlet bez batohů po místních vesnicích. Vyrážíme kolem deváté hodiny, za chvíli by měl jet autobus naším směrem zastavující přímo před penzionem. Dříve ale přijíždí maršrůtka, kterou jsme se svezli celkem za 40,— UH k odbočce do vesnice Rička. Odtud již jdeme pěšky podél potoka, cestou na louce fotíme bledule, blatouchy, čemeřice a další jarní kytičky. Ve vesnici si v pěkně zařízeném obchodě kupujeme pár druhů sušenek na váhu, bohužel zde nevaří kafe. Kafe mají až ve druhém obchodě, ten však bohužel právě zavírají, návštěva kostela je pro ně důležitější. Do třetice to však již vyšlo a skončili jsme v obchůdku na malém náměstíčku poblíž kostela. Po krátkém odpočinku pokračujeme do další vesnice Potik. Zde se nachází dřevěný kostel, bohužel je však „vyspravený“plechem a natřený na žluto. Hned naproti je vybudován vodní mlýnek, podobný jako jsme viděli v Bulharsku. Majitel mlýnku však chce poplatek za focení. Pokračujeme přes drobný hřebínek do poslední obce Bukovec, ve které se nachází dřevěný kostel (cervkev), který je v dobrém stavu. Po hlavní cestě opět jedeme maršrůtkou, čekali jsme asi 10 minut. Za svezení chtěli 50,— Uh, ale dali jsme jim jenom 30,— UH a to jim stačilo. Čeká nás objednaná večeře v penzionu, zároveň je nám představen proutěný košík s chlebem paska a dalšími dobrotami, které půjdeme v noci vysvětit do kostela v Roztoce. Majitelé penzionu nám celý košík připravili, zároveň nám řekli jak bude celý rituál vypadat a co se od nás čeká. Vyrážet budeme ve dvě hodiny ráno, takže se na to jdeme vyspat. Martin s Terezou ještě večer šli společně s místními dětmi a jejich rodiči na blízký kopec pálit pneumatiky.

4.den, 8.4.2007, svěcení pasky - hřeben nad Roztokou

Vyrážíme ve dvě hodiny ráno k asi 3 km vzdálenému kostelu v Roztoce. Košík nám vzal Leonid do auta a čeká na nás kousek před kostelem. Tam holky dostávají od Nataši na hlavu šátky (chustky) a společně jdeme ke kostelu. Tady již delší dobu probíhá bohoslužba a je zde spousta lidí. Před kostelem se začíná vytvářet kruh, po jehož obvodu se staví jednotlivé košíky s paskou, za kterými se vždy shromáždí celá rodina. Pop se svými pomocníky kruh dvakrát obchází a požehnává jídlu kropením. Poté si každý bere svůj košík a jde domů. Po návratu do penzionu se ihned pouštíme do konzumace pasky. Společně s chlebem (byl podobný našemu mazanci, ale nebyl sladký) byla v košíku slanina, vařená vejce, huspenina, klobása, sýr a sladkosti. s plnými žaludky ještě uleháme, potřebujeme se trochu dospat. Poté balíme věci, jdeme se rozloučit s Natašou a Leonidem (proběhlo opět kolečko vodky) a poté již vyrážíme na malý hřebínek západně od vesnice Roztoka. z hřebínku vidíme poloninu Boržava, jejíž vrcholové partie jsou pokryty sněhem a později v údolí vidíme i kostel, ve kterém jsme byli v noci. Fouká poměrně silný a studený vítr. Dnes budeme spát ve stanech a proto musíme najít místo v závětří. Stavíme stany, vaříme večeři a rozděláváme si malý ohníček. Večer vidíme kousek od nás proběhnout divoké prase i se skupinkou malých prasátek.

5.den, 9.4.2007, hřeben nad Roztokou - Volovec - cesta domů

Vstáváme, balíme věci a jdeme směrem na Volovec. Scházíme do údolí a poté pokračujeme po silnici. Cestou se zastavujeme na pivo a sušenky. Za chvíli jsme již v centru Volovce, jako první míříme do motelu, kde jsme jedli při naší letní zastávce. Bohužel zde dnes nevaří, protože je státní svátek. Takže si dáváme jenom pivo a jdeme hladat restauraci kde se vaří. Nakonec snad jediná funkční byla restaurace Grand a vařila jen omezený sortiment jídel. Dáváme jsme si deruni, což jsou silné bramboráky plněné mletým masem (8,— UH) nebo bryndzou (6,— UH). Na nádraží zjišťujeme, že ještě dnes můžeme dojet do Čopu vlakem v 18.20. Podle původního plánu jsme chtěli jet až zítra ráno. Padlo rozhodnutí jet už dnes, takže jdeme koupit jízdenky a taky sháníme vodku, kterou si chceme vzít domů. Cestou do Čopu s námi ve voze sedí neskutečně špinavá cikánská rodina. V Čopu jsme o půl deváté, přes SMS jsme si zjistili navazující vlakové spojení z Čierne nad Tisou do Košic v 3.18. Z Čopu do Čierne jedou vlaky v 21.00 a v 3.10. Nakonec upřednostňujeme čekání v Čopu, protože jsou zde dvě nonstop otevřené kavárny.

Účet za jídlo a pití (dvě večeře pro 8 lidí)
Účet za jídlo a pití (dvě večeře pro 8 lidí)

6.den, 10.4.2007, cesta domů

Kupujeme si jízdenky z Čopu do Čierne nad Tisou. Překvapila nás celkem vysoká cena 20,— UH za osobu (téměř třikrát tolik než jízdenka Volovec—Čop). O půl třetí se jdeme postavit k odbavovacímu prostoru, hraniční kontrolou procházíme bez problémů. V Čierne nad Tisou je další hraniční kontrola, tentokrát slovenská. V Košicích máme možnost jet rychlíkem IC Gerlach, po předchozí špatné zkušenosti s tímto vlakem raději čekáme na další rychlík Čingov, v Žilině přesedáme na rychlík EC 140/106, který je totálně přecpaný.

Doprava na Ukrajinu

Přes Slovensko jsme jeli na skupinovou zpáteční jízdenku pro osm osob vypsanou z Ostravy do Čierne nad Tisou. Celkem stála jízdenka 5655,— Kč (707,— Kč na osobu). Pro cestu přes slovensko—ukrajinskou hranici se převážně používají autobusy spojující Košice popř. Michalovce s ukrajinským Užhorodem. V době naší návštěvy však byl silniční hraniční přechod Vyšné Německé—Užhorod uzavřený z důvodu kompletní rekonstrukce a tak jsme zvolili cestu po železnici přes hraniční přechod Čierna nad Tisou—Čop. Mezi těmito stanicemi jezdí třikrát denně speciální vlak. Čop se nachází na hlavní železniční trati mezi Užhorodem a Mukačevem s možným pokračováním na Lvov nebo Kijev, do Čierne nad Tisou se dostanete z Košic osobním vlakem nebo rychlíkem. Bohužel spoje na sebe moc nenavazují a budete pravděpodobně někde delší dobu čekat. Pokud máte možnost výběru, čekejte raději v Čopu. Nacházejí se zde dvě nádražní budovy, v každé je otevřená nonstop kavárna. Příjemnější je kavárna v rekonstruované části nádraží, naopak ve starší části se nacházejí kimnaty vidpočinku, kde můžete za 32,— UH přespat na pokoji. Do odbavovacího prostoru se vchází ze starší části nádraží, budete potřebovat jízdenku do Čierne nad Tisou zakoupenou v pokladně č. 9. Čekejte před prostorem pro odbavení cca 30 minut před odjezdem vlaku, aby jste měli dostatek času na průchod přes ukrajinskou celní prohlídku.

Doprava po Ukrajině

Pro delší přesuny jsme volili vlak Ukrajinských železnic (UZ). Při kupování jízdenek do rychlíku počítejte s tím, že to bude chvilku trvat. Každá jízdenka je vydána na jméno, takže vydání osmi jízdenek může klidně trvat 15 minut. Pro jistotu kupujte jízdenku hodinu před odjezdem a na pivo si zajděte až potom. Ceny jízdenek jsou velice nízké, na internetu najdete i výňatky z jízdních řádů. Pro kratší svezení jsme využili maršrůtek, kterých po silnici mezi Volovcem a Mižhirjou jezdilo dostatečné množství. Čekali jsme vždy asi 10 minut. Ceny maršrůtek byly oproti vlaku vyšší, určitě jsme i jako turisté něco přeplatili.

Jízdenka na rychlík Volovec—Čop

Ubytování

Pro dvě noci jsme zvolili penzión Zustrich u Leva, který jsme využili již při naší loňské návštěvě. Nachází se u silnice z Volovce do Mižhirje u odbočky na vesnici Roztoka. Jedná se o třípatrový zelený dům. Horní patro ještě není dobudováno, v prvním patře se nacházejí pokoje, v přízemí je restaurace. Ceny za ubytování v penziónu se liší podle sezóny, tentokrát jsme platili 50,— UH za osobu a noc (část jsme zaplatili v € v kurzu 6,20 UH za 1,— €). V restauraci je možnost objednat si večeři i snídani za ceny běžné v jiných zařízeních. Přilehlý pozemek je upraven pro stavbu stanů, jedná se o pěkný plácek u potoka. V současné době jsou u tohoto místa pouze suché záchody, nové sociální zařízení je teprve ve výstavbě.

Kontakt na penzion Zustrich u Leva

Jídlo, pití

O velikonočních svátcích to bylo trochu horší než během roku. Spousta podniků byla zavřená nebo nabízela jen omezený sortiment. V menších vesnicích kterými jsme procházeli nebyla možnost dát si teplé jídlo, v místních obchodech jsme si dávali kávu, čaj, pivo, nanuky a sušenky na váhu. Jinak je v těchto obchodech možnost koupit všechny základní potraviny, z domu není třeba nic brát.

Verchovina

Kraj Verchovina je ohraničen poloninou Boržava na jihu, bývalým československo—polským hraničním hřebenem na severu, poloninou Kamjonka na východě a Bukovskou poloninou na západě. Jedná se o pahorkatinou krajinu, převážně pokrytou loukami a menšími lesy. V údolích se nacházejí malé vesnice s dřevěnými domy a kostely. Celá oblast je dobře dostupná z Volovce nebo Mižhirje. Po hlavní cestě mezi těmito dvěma městy jezdí několik autobusů a maršrutek. S dopravou od hlavní komunikace do vesnic je to už horší, ale vzdálenosti nejsou velké a vesnice jsou obslouženy občasnými autobusy nebo maršrutkami.

Velikonoce

Velikonoce jsou pohyblivé svátky, navíc se u nás a na Ukrajině slaví v jiný termín. Na ukrajině je totiž převažujícím náboženstvím pravoslaví a termín velikonoc se určuje podle juliánského kalendáře a bývá většinou jiný než termín velikonoc určovaný podle gregoriánského kalendáře. Občas se oba termíny sejdou, stejně jako v roce 2007, další shodný termín je v roce 2010. Termíny křesťanských i pravoslavných velikonoc se dají najít na internetu, popřípadě můžete využít i tento algoritmus. My jsme se zúčastnili slavnostního svěcení jídla, které se konalo na velikonoční neděli hodně brzy ráno před kostelem. V pondělí mladí kluci kropily holky vodou. Bohužel je internet i průvodci na průběh oslav velikonoc v této lokalitě poměrně skoupý, pokud máte nějaké ucelené informace, napište je prosím do komentářů k tomuto článku.

Mapy a průvodci

Jako průvodce po Zakarpatské Ukrajině používáme malou knihu Zakarpatská Ukrajina od autorů Michala Klesla a Otakara Brandose (v roce 2007 bylo vydáno aktualizované vydání). V tomto průvodci jsou jednoduché mapky jednotlivých pohoří s návrhy tůr, informace o větších městech a všeobecné informace o této části Ukrajiny. Dále jsme používali v ČR zakoupenou mapu Zakarpatské Ukrajiny (Zakarpatska oblast, 1:200 000, vydáno 1999) a z internetu staženou a vytištěnou mapu v měřítku 1:100 000. Jako vhodnější se pro pěší turistiku jeví mapa v měřítku 1:100 000, kterou si můžete stáhnout např. na mapovém serveru.

Náklady na cestu pro tři osoby

Pojištění	300,— Kč
Jídlo (z domu)	100,— Kč
Skupinová jízdenka Ostrava—Čierna nad Tisou a zpět	2 121,— Kč
Místenka na IC Gerlach včetně příplatku	540,— Sk (405,— Kč)
Jízdenka Čierna nad Tisou—Čop	120,— Sk (90,— Kč)
Ubytování v penzionu (2 noci)	300,— UH (1 350,— Kč)
Jídlo a pití v penzionu (2 večeře)	180,— UH (810,— Kč)
Doprava na Ukrajině (vlaky a maršrutky)	135,— UH (608,— Kč)
Ostatní (jídlo a pod.) na Ukrajině	143,— UH (644,— Kč)
Celkem (3 osoby)	6 028,— Kč

Autor: Roman	Počet zobrazení: 3526 x
Vloženo: 24.12.2008	Upraveno: 24.12.2008